Až nezdravě dokonalá zimní (ne)idylka se konala v závěru druhé třetiny zimy 2016, tj. v neděli 31. července. Vzhledem k současné pozici Země ve Sluneční soustavě lze předpokládat, že Amerika, Evropa, Afrika, Asie a ani Austrálie dějištěm tohoto poněkud drsného posledního červencového dne nebyla. Tento myšlenkový pochod je samozřejmě správný, stejně tak i to, že se jednalo o nížemi věčně týranou pobřežní část létem nepoznané Antarktidy (nebudeme-li brát ohled na dávnou minulost, kdy bylo pozemské rozložení tektonických desek i podnebí poněkud odlišné).

Casey. Toto jméno odkazuje na mnoho výsledků vyhledávání s tím, že jeden z nich může směřovat na vstupní epizodu americko-kanadského seriálu Hvězdná brána: SG-1, v níž účinkoval stejnojmenný člen týmu SG-2. V našem případě se jedná o někoho, resp. něco jiného – o australskou antarktickou stanici, jejíž domácí půdou je Wilkesova země, jmenovitě Buddovo pobřeží.

Před měsícem a něco, tím je myšlen 21. červen, prožila Casey, jako obvykle, nejkratší den v roce – slunce bylo nad obzorem po dobu velice skromných 2 hodin a 29 minut. Z meteorologického pohledu šlo o relativně příjemný den, neb vítr byl povětšinou mírný s rychlostí do 25 km/h (pouze přechodně zesílil na 40 až 50 km/h) a teploty se držely převážně v okolí -14 až -10 °C, přičemž ráno padlo maximum v podobě -5,9 °C.

V neděli 31. července byl již pobyt slunce na obloze delší, začal v cca 9:45 a skončil v cca 15:45, celkově tedy 6 hodin. Délka dne vlídnější, zato nálada troposféry rozhodně nikoliv – v silném tlakovém gradientu mezi oceánskou níží a vnitrozemskou výší zpravidla moc poklidno nebývá, na území Antarktidy obzvláště:

Při reálné teplotě vzduchu -7 °C dosahovala rychlosti větru 180 km/h, čímž se pocitová teplota snížila na nějakých -24 °C. Obloha byla zatažená, všech osm osmin tím pádem zabírala oblačnost. Viditelnost klesla pod 100 m, a to kvůli hustému sněžení, které v těchto povětrnostních podmínkách ještě více zvýraznilo drsnou tvář přioceánské Antarktidy.

Loňský 31. červenec byl v tomto koutě světa taktéž podmaněn polem nižšího tlaku vzduchu, avšak jeho střed byl při Casey – vítr až na výjimku mírný s tempem do 25 km/h, rtuť teploměru v důsledku přílivu vnitrozemského chladu níže než letos, a to v rozpětí od -27 do -20 °C, obloha až do večera čistě bílo-šedá, poté až skoro jasná, a sněžení ano, ale kratší a méně intenzivní.

Prozatímním minimem roku 2016 je zde -34,2 °C z pondělí 11. července, protikladem je 3,5 °C z 28. ledna a nejbouřlivějším dnem je právě neděle.

Loni tu takto tvrdé podmínky co se větru týče zaznamenány nebyly, jeho větru dosahovala v maximu bezmála 150 km/h, a to na začátku června a v závěru srpna. Teploty, tak ty poletovaly od -33 do 5 °C (v čase Vánoc, konkrétně 29. prosince, bylo spatřeno 5,2 °C).

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz