Dnes se ujal odpovědí na vaše dotazy, náš meteorolog p. Dr. Vladimír Vondráček.

Jaká jsou nejdeštivější místa na naší zeměkouli?
Odpověď na tuto otázku si musíme rozdělit na dvě části. Nejprve místa kde nejčastěji prší a kde jsou nejvyšší průměrné úhrny srážek
Asi k velkému překvapení je to havajský ostrov Kauai, kde na Mount Waialeale v nadmořské výšce 1 547 metrů prší průměrně ve 348 dnech v roce a průměrný roční úhrn srážek za období 1920 – 1945 činil 12 344 mm. Známé indické Cherarapungi ležící v monzunové oblasti má pak dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek přes 11 000 mm.
V celoročních rekordech pak právě v této monzunové oblasti v nadmořské výšce 1 313 metrů napršelo v kalendářním roce 1981 23 000 mm a roční období od 1.8.1860 do 31.7.1861 dokonce 26 461 mm, tedy více než 260 hektolitrů vody na každý metr čtvereční! Pro lepší představu – kdyby zde dešťová voda neodtékala, nevypařovala se a nevsakovala, nebyl by tam možný suchozemský život. Toto ohromné množství vody spadne během období od dubna do října, z toho polovina během června a července, a každoročně by se zde vytvářelo jezero hluboké 10 metrů!

A opačné extrémy , tedy kde jsou nejsušší místa na Zemi?
Nejmenší průměrný roční úhrn dešťových srážek spočítaný za období od roku 1911 do roku 1949 má Arica v Chile. Ta leží v nadmořské výšce 29 metrů a ten průměr činí pouhých
0,7 mm. V dalším chilském městě se zajímavým jménem – Iquique, které leží v pustině Aracama podle ústních pověstí nepršelo asi 400 let ! Další známější suchá místa jsou Dakhla a Kchara v Egyptě, také naprší za rok v průměru jen pár desetin mm srážek, ale zde je to ověřeno pouze za období několik let.
Nejrozsáhlejší „suché“ oblasti se ale nacházejí v polárních oblastech u obou zemských pólů, kde v průměru spadne za rok většinou jen několik desítek mm, tedy jako u nás asi za měsíc.To slovo „suché“ je třeba dát do uvozovek, neboť v těchto oblastech má lidstvo největší zásobárnu vody, samozřejmě ve formě ledu.