I dnes odpoví na vaše dotazy náš meteorolog Dr. Vladimír Vondráček.

V tomto týdnu přišlo výrazné a rychlé ochlazení. V poslední době jsme stále častěji svědky rychlých změn počasí. Dá se to připsat na vrub globálnímu oteplováním?
Tato otázka asi vrtá v hlavách značného množství lidí. Není se co divit, ty povětrnostní zvraty – zejména teplotní – jsou opravdu četnější a rychlejší, než je obvyklé. Ale spojovat je zcela jednoznačně s globálním oteplování, tedy přesněji řečeno s globálními klimatickými změnami, není možné. Na internetu jsem objevil zajímavý článek Josefa Zemánka.
Z teplotní řady na základě fundovaných statistických srovnání objevil fakt, že sezónní teplotní výkyvy nejsou u nás nahodilé, ale mají jistou periodičnost. Stabilnější období se u nás, a patrně i v ostatních částech Evropy, v téměř pravidelných intervalech střídají s obdobími nestabilnějšími. V určitých letech ve střední Evropě převládají povětrnostní situace s prouděním teplejším a v jiných s prouděním chladnějším. Jedná se o prozatím ne příliš probádané problémy, ale ukazuje se, že to má souvislost s anomáliemi v magnetickém poli Země, a to je jednoznačně ovlivňované změnami v magnetismu našeho Slunce – tedy se změnami sluneční aktivity, vyjádřené počtem slunečních skvrn. Musím to ale zkrátit.
Sluneční minima se na grafech překrývají s vysokými teplotními výkyvy, sluneční maxima pak s nízkými teplotními výkyvy, a to jak kladnými, tak i zápornými! Nebo jinak – v době slunečního minima, ve kterém se právě nacházíme, je velká pravděpodobnost, že zažijeme více teplotních extrémů – tedy horká léta a studené zimy, nebo naopak! Prudkých teplotních výkyvů se asi v Česku jen tak nezbavíme, mohly by nás doprovázet po následující dvě až tři desetiletí – tj. po celou dobu trvání hlubokého slunečního minima. A navíc – během tohoto probíhajícího minima sluneční aktivity dojde s velkou pravděpodobností ke snížení intenzity celkového slunečního záření a tak bychom se mohli dokonce dočkat kombinace prudkých teplotních výkyvů a poklesu teplot. To jsou tedy závěry pana Zemánka.
A můj dovětek – to, že Slunce ovlivňuje naše klima z dlouhodobého hlediska je jasné, ale zdá se, že sluneční aktivita má vliv i na několikaměsíční kolísání teploty. Tedy na „něco“ mezi klimatem a počasím.