Jistě je známý fakt, že teplota vzduchu během čtyřiadvaceti hodin se i na jednom místě tu více tu méně mění. Jedná se o tak zvaný denní chod teploty. Za normálních okolností bývá teplotní minimum zaznamenáno v ranních hodinách těsně před východem Slunce. Po jeho východu, ať už sluníčko vidíme, či je za mraky, teplota různě rychle stoupá a své maximální hodnoty dosahuje asi mezi 15. až 16. hodinou v létě a kolem 14. hodiny v zimě. Pak začíná opět klesat až k rannímu minimu. Rozdílu mezi těmito minimy a maximy v jednom dni říkáme denní amplituda teploty, a ta bývá větší v teplejší polovině roku než v polovině chladnější.
Už od poloviny listopadu jsme ale svědky zajímavého denního průběhu teploty vzduchu. Rozdíly mezi minimální a maximální teplotou byly velmi malé, činily jen pár stupňů C. a v některých dnech se rtuť či líh v teploměrech téměř nehýbaly! A to není vše. V ojedinělých příkladech měl denní chod teploty dokonce chod obrácený! Tedy během noci se pomalu oteplovalo, nebo naopak během dne se ochlazovalo. Takové případy nastávají při přechodu atmosférické fronty, při nichž u nás dochází k výměně vzduchových hmot. Tedy teplý vzduch vyměňuje studený nebo naopak. Často to bývá provázeno zesílením vzdušného proudění a samozřejmě jsou tyto vzdušné výměny provázené srážkami.