Podle záznamů z Klementina -díl 5.

Také v minulém století bylo několik zajímavých vánočních epizod. Vyloženě teplé a navíc deštivé Vánoce byly Praze v roce 1947 s teplotou až +8°C. a tři dne po sobě pršelo,. v roce 1958 vystoupila teplota také až na +8°C. a během dvou dnů napršelo 22 mm, což se přiblížilo celoměsíčnímu klementinskému prosincovému normálu (25 mm). O rok později v roce 1959 bylo až kolem +10°C. a pršelo po všechny tři sváteční dny, o když ne tak vydatně. Teplé Vánoce jsme měli začátkem a koncem sedmdesátých let. Když se vrátíme zpátky, tak přímo ukázková a přesná vánoční obleva přišla v roce 1927. 23.12. ráno mráz
–8°C. a na Štědrý den maximum + 6,6°C. a déšť. V roce 1929 na Štědrý den při celodenním mrazu sněžilo a hned druhý den při maximální teplotě 5°C. sníh začal tát a v noci pak pršelo.
Naopak Vánoce s ledovými dny, tedy s celodenními mrazy, byly počátkem druhé světové války v roce 1940, když před tím se už vyskytly dva dny arktické. V roce 1941 se pak během svátků naopak.ochlazovalo z –7°C na +7°C. Slušné holomrazy od 22.12. až do konce měsíce s denními maximy kolem –5°C. a báječným bruslením zažívali Pražané v roce 1944. Mrazivé Vánoce byly také několik let po sobě počátkem šedesátých let. V roce 1961 byly opět zaznamenány 2 arktické dny s maximální teplotou pod –10°C., v roce 1963 na Štědrý ráno teplota –14°C., ještě i druhý den byl ledový, na Štěpána ráno také ještě –7°C. a sněžilo, ale přes den už šla teplota nad nulu a sníh začal tát.V roce 1969 pak zažívala Praha další dva arktické dny těsně před Vánocemi, na svátky pak mrazy poněkud polevily a trochu nasněžilo.