Medardovská pranostika k 8. červnu patří mezi nejznámější vůbec. „Medardova kápě – 40 dní kape“, „Medardova krápě – 40 dní kape.“
Naši meteorologové-historici Karel Pejml a Jan Munzar kupodivu zjistili, že tato rčení jsou poměrně mladá. Tu druhou variantu – s krápí – uvedl ve známost až F.L. Čelakovský někdy uprostřed 19. století. V lidových kalendářích se ovšem už dlouho před tím objevovala podobná rčení, jenže nerýmovaná. V nich se tvrdilo, že jaké bude počasí na Medarda, takové potrvá buď 40 dní, nebo také „jen celý měsíc a někdy i 6 neděl, což by bylo ještě o dva dny déle. Anebo že takové počasí bude o žních. Každopádně počasí na Medarda muselo ovlivnit průběh senoseče. A tak jedna pranostika říká – „Když na Medarda prší, těžko se seno suší.“ Svatá pravda, že?
Výše zmiňovaní meteorologové-historici pak objevili, že nejstarší zmínky o důležitosti medardovského počasí se objevují už ve starých rožmberských kronikách z roku 1582! Tam se píše, že – „dne 8. juni, jinak den sv. Medarda, který deštěm vládne, ten den byl jasný bez deště.“ A na základě možná vznikla optimistická pranostika – „Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.“
A ještě něco naši předkové zjistili – totiž , že – Svatý Medard nepřináší více žádný mráz, který by mohl uškodit vinnému keři.“