Slunovraty jsou dva ze čtyř nejvýznamnějších astronomických bodů na zdánlivé dráze našeho Slunce. O letním slunovratu kulminuje Slunce v poledne nad obratníkem Raka, což je kružnice mezi 23. a 24. rovnoběžkou severně od rovníku a každoročně k tomu dochází kolem 21. června.
V té době máme Slunce v poledne nad obzorem téměř 64°, tedy nejvýše jak je u nás možné, máme nejdelší den a nejkratší noc. Naše životodárná hvězda v tomto období dodává naši Zemi nejvíce energie, ale setrvačností se to na teplotě vzduchu projeví až téměř po měsíci, asi v polovině července.
Mnohem důležitější je slunovrat pro obyvatele v severních i jižních krajích. Už od 60. rovnoběžky, tedy na příklad na Aljašce, na Islandu či v Helsinkách mají v tu dobu bílé noci, severně od polárního kruhu Slunce ten den vůbec nezapadne, na severním pólu jsou pak právě uprostřed polárního dne a Slunce je po celý den více než 23° nad obzorem!
Klimaticky nejvíce se pak letní slunovrat projevuje v topických oblastech na jihu. Tak jak se Slunce během roku při své kulminaci zdánlivě pohybuje mezi oběma obratníky, spolu s ním se pohybuje v tropické brázdě nízkého tlaku i tzv. intertropická fronta, která přináší na africké savany, do vnitrozemí Indie a jižní Číny nebo i do Mexika období dešťů. V tropických oblastech poblíž rovníku „úřaduje“ zmíněná intertropická fronta s denními bouřkami dvakrát od roka kolem jarní a podzimní rovnodennosti, a kolem letního a zimního slunovratu tam mají dvě období sucha. Jinak je tomu poblíž obratníků Raka a Kozoroha, kde mají jen jedno období dešťů právě v létě a pak následuje většinou delší období sucha.