I když teplotní křivka průměrných denních teplot u nás vrcholí na přelomu července a srpna, právě začátkem druhé poloviny srpna začíná výrazně klesat.
Nejlépe je to patrné na teplotní křivce pražského Klementina. Zatímco během první poloviny srpna klesne průměrná denní teplota asi o 1 °C., během druhé poloviny klesne téměř o 3 °C. – z 20,2 °C. na 17,3 °C. Klementinum je ovšem naše nejteplejší stanice a tak v polohách do nadmořské výšky asi 500 m klesnou průměrné denní teploty v druhé polovině srpna ze 17 °C. na 15 °C., průměrná maxima z 23 °C. na 21 °C., a průměrná minima z 12 °C. na 10 °C.
Extrémní minimální teploty klesají už vesměs pod 10 °C., nejchladněji bylo v Praze dne 26.8.1980 a to 6,4 °C. Je zajímavé, že tyto hodnoty se příliš neodchylují od průměrných minim, která se pohybují kolem 13 °C. Kontrastuje to s velkými odchylkami od normálu u teplot maximálních. Všechny rekordní teploty k jednotlivým dnům mají hodnoty tropické a ještě 5x vystoupila teplota v Praze nad 35 °C.. Nejtepleji bylo dne 17.8.1892, kdy teplota vystoupila na 35,9 °C. A ještě lze uvést další teplotní zajímavost. Z 16ti dnů druhé poloviny srpna je nejstarší teplotní tropický rekord ze dne 31.8.1781, dalších 9 bylo zaznamenáno ve století 19. a jen 6 z minulého století, naposled ze 3. srpna 1992.
Srážková činnost většinou v druhé polovině srpna poněkud slábne, vyskytuje se u nás asi 4 až 7 dnů se srážkami, nejvíce v horských oblastech a spadne v průměru asi 30mm až 40 mm a na horách ještě asi 50mm až 70mm srážek.
Sluníčko pak u nás srpnu ještě svítí v průměru 200 až 230 hodin, to je asi 6,5 až 7,5 hodin denně.