Prvních šest měsíců letošního roku bylo teplotně nadprůměrných. Relativně nejteplejší byl leden, který v historii více než dvousetletého měření v Klementinu byl nejteplejší vůbec a na třetím místě se umístily měsíce duben a červen.

„V lednu bylo u nás pouze sedm mrazivých dnů (stále hovoříme o hodnotách naměřených v pražském Klementinu), kdy minimální teplota klesla pod nulu a dva dny ledové, kdy i maximální teplota zůstala pod nulou. V únoru nebyl ani jeden den, kdy by teplota klesla pod nulu. Podle teplot začalo jaro v Praze už 22.2. a léto 19.5.,“ řekl v rozhovoru pro MeteoTv Dr. Vladimír Vondráček.

Už v dubnu jsme měli tři letní dny s maximální teplotou nad 25 stupňů, v květnu devět letních dnů a tři dny tropické s maximální teplotou nad třicet stupňů Celsia. V červnu bylo patnáct letních dnů a čtyři tropické. Zima i jaro byly v pražském Klementinu nejteplejší v historii měření.

Co se množství spadlých srážek týče, byla první polovina letošního roku u nás kupodivu normální. V lednu spadlo 74 mm, což se rovná 176 procent dlouhodobého normálu a srážky padaly ve 24 dnech. V únoru to bylo 45 mm (= 132 % a 18 dnů se srážkami), v březnu 52 mm (= 118 % a 12 dnů srážkových), v dubnu 6 mm (= 14 % a pouhé 3 dny se srážkami, přičemž v Praze spadly pouhé 2 mm srážek), v květnu to bylo 73 mm (= 106 % a 15 dnů se srážkami) a v červnu spadlo 80 mm, což představuje 95 % dlouhodobého normálu a srážky padaly v sedmnácti dnech. „Opravdovou raritou byl duben, který byl druhý nejsušší za asi 130 let,“ sdělil Vondráček.

Čemu se moc nevěnuje pozornost, tak to je sluneční svit. Přesto i po této stránce byla první polovina roku zajímavá. V lednu a v únoru se množství slunečního svitu pohybovalo kolem normálu, ale všechny další měsíce byly nadnormální. V březnu Slunce svítilo 14 hodin, což je 125 % normálu. Velkou raritou byl opět duben, kdy svítilo 284 hodin (182 % normálu). V květnu to bylo 233 hodin (111 %) a v červnu 225 hodin (114 %). „V součtu svítilo Slunce za první půl rok o 230 hodin více než je obvyklé,“ dodal Vondráček.