Různě dlouhému období pěkného počasí v druhé polovině září a v říjnu se u nás říká babí léto. Své jméno pravděpodobně dostalo podle malých pavoučků, které v tomto čase plují vzduchem na svých stříbřitých vláknech a jsou pro toto období typické. Pro počasí babího léta je charakteristické ustálené slunečné počasí, ale také už ranní mlhy, které se většinou ještě brzy rozplývají a zejména v říjnu také už ranní přízemní mrazíky.

Babí léto patří mezi nejvýraznější tzv. povětrnostní singularity, neboť se u nás vyskytují s pravděpodobností až 75%.

Někdy to bývá poměrně dlouhé souvislé období jako např. v roce 1959, kdy v některých oblastech trvalo téměř sedm týdnů! Tehdy u nás spadlo v září a v říjnu dohromady jen20 mmsrážek namísto obvyklých94 mm, ale bylo poměrně chladno. V roce 1947 to bylo v těchto dvou podzimních měsících srážkově velmi podobné a navíc pak od 13.9 až do 27.9. u nás panovalo velmi teplé počasí se šesti tropickými rekordy, z nichž ještě dne 20.9. byl zaznamenám poslední s hodnotou 31,5°C. Tehdy to ale vlastně ani nebylo babí léto, ale ještě opravdu pořádně prodloužené pravé léto! A ještě jedno podařené babí léto – říjen 1908 byl u nás absolutně nejsušším měsícem za celou historii měření srážek, když spadl pouhý1 mmsrážek, ale bylo také chladněji. V některých letech pak se vyskytne i několik kratších období babího léta a poslední z nich až na samém konci října, jako v roce 2006, kdy se odpolední teploty ještě pohybovaly kolem20°C.

Podobná období s pěkným počasím na začátku podzimu se vyskytují v mírném klimatickém pásu všude v Evropě a také v Severní Americe. Naši předkové jim dávali různá jména. Na severu USA  a v Kanadě mu říkají léto indiánské a zásluhou zejména javorových listů zde příroda přímo hýří barvami.

Zatímco u nás připisujeme babí léto svatému Václavovi, ve Francii mu říkají léto svatého Mořice (22.9.) a dalšímu období léto svatého Denise (9.10.), v Německu léto svatého Michaela (29.9.) a v Anglii léto svatého Lukáše (18.10.)

A za toto většinou krásné podzimní počasí vždy může tlaková výše, která se nad daným územím v první polovině podzimu buď poměrně dlouho udržuje, nebo se někdy i několikrát krátkodobě obnovuje.