O zásadním zaměňování pojmů klima a počasí jsme už psali a další omyly a nesprávné názory lidí na počasí jsou už méně podstatné. Přesto ale jsou některé z nich důležité a docela zajímavé.

Mezi ty méně podstatné a zásluhou televizní osvěty už téměř vymizelé je laické zaměňování termínu brázda a hřeben. Brázda je vždy spojená s tlakem nízkým a hřeben s tlakem vysokým. V tlakovém poli si to lze jednoduše představit jako opravdovou vyoranou brázdu na poli – tedy prohlubeň, a jako horský hřeben, který je naopak podélná vyvýšenina.

Poněkud zásadnější jsou omyly při udávání teplotních rekordů. Lidé velmi často  totiž udávají teplotu, která byla měřena v místě, kam svítilo slunce. A to je ale nikoliv teplota vzduchu, ale teplota teploměru, rozpáleného Sluncem, která může být třeba55°C.! Oficielní teplota vzduchu musí být měřena za přesně stanovených podmínek – v dobře větrané meteorologické žaluziové budce ve výšce2 mnad travnatým povrchem a samozřejmě bez přístupu slunečních paprsků.      

Tyto podmínky bohužel nesplňuje měření teploty v pražském Klementinu, kde je teploměr umístěn vysoko nad dlážděným dvorem. Ale protože je to opravdu naše nejdelší řada teplotních měření a jedna z nejdelších v Evropě, je pro nás  nejcennější. A tím se dostáváme k teplotním rekordům, které jsou pro lidi tak zajímavé. Je třeba si uvědomit, že se běžně jedná o teplotní rekord nikoliv absolutní ale pouze k danému datu a navíc – že teplotní řady na různých stanicích jsou různě dlouhé, přesněji, někdy i poměrně krátké.