Asi nejznámější vánoční pranostikou je ta o vánočním oteplení – tedy – „Na Adama a Evu čekejte oblevu.“ Tento fakt odpozorovali naši předkové tak perfektně, že zejména ve vyšších polohách přichází vánoční obleva s pravděpodobností asi 80%, což je vlastně největší pravděpodobnost teplotního zlomu v roce!

Raději než oblevu měli naši předkové o Štědrém dnu počasí jasné a mrazivé, které v různých variantách slibovalo v příštím roce dobrou úrodu téměř všeho! „Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.“ Nebo – „Na Štědrý večer hvězdičky – ponesou vajíčka slepičky.“ Zachovala se ale i pověra, podle které –„Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanáct měsíců.

Nevíce povětrnostních rčení většinou vážeme k Božímu hodu jakožto hlavnímu vánočnímu svátku. A tak se říkalo – „Vánoce – vánice“, „Lepší Vánoce třeskuté než tekuté“, „Tmavé Vánoce – světlé stodoly,“ Předpovídalo se i na jaro – „Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem“, nebo – „Zelené Vánoce – bílé Velikonoce,“ a také – „Jsou-li vrby o Vánocích plné rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček“.

A ještě něco – skutečnost, že pár dní slunovratu se už noc nepatrně krátí a den prodlužuje, okomentovali naši předkové rozkošně – „Na Boží narození – o bleší převalení“.