Každý únor je zajímavý už tím, že je to nejkratší měsíc v roce, i když má letos – jako vždy po čtyřech letech o den více. Ale co se týče lidových povětrnostních pranostik je zajímavý po všech stránkách.

V počtu povětrnostních rčení je hned těsně za prosincem a svátek Hromnic, který bohužel ze současného kalendáře vypadl, je „nejpranostikovatějším“ dnem v roce, neboť na sebe navázal více čtyři desítky pranostik!

Naši předkové mluvili „hromniční zimě“ a říkávali – „O Hromnicích  anebo okolo Hromnic jistá zima bývá; odkudž mnozí chtějí, že jest toho času polovice zimy.“ Tato pranostika je velmi stará, pochází z počátku 17. století. Zajímavá jsou pak rčení, o která bychom letos asi nestáli – „Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více,“ nebo dokonce – „Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě i ženu na márách, než slunce!“

Nejznámější jsou ale asi dvě rčení – „Na Hromnice musí skřivánek vrznout i

kdyby měl zmrznout“ a další astronomické – Na Hromnice o hodinu více.“

S tím vrzajícím skřivánkem je problém. Zřejmě to rčení vzniklo v nějakém mimořádně teplém údobí a ani ornitologové nejsou příliš jistí, zda se nejedná o přezimujícího chocholouše, který je skřivanovi velmi podobný.

SLEDUJTE TAKÉ:
Rozhovor s meteorologem Dr. Vladimírem Vondráčkem

A jak je to s prodlužujícím se dnem? Naši předkové byli dokonce skromní, neboť oproti nejkratším dnům těsně před Vánocemi je den 2. února delší dokonce o 1 hodinu a 17 minut!