Z první březnové dekády se mnoho lidových povětrnostních rčení nezachovalo, a také v nich se odráží to, že březen je měsíc jak ještě zimní tak i už jarní.

Tak na příklad k 1. březnu má pranostiku světice exotického jména – „Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.“ A už k 6. březnu se říkalo – „Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.“ V současných kalendářích jsou v těchto dnech jména jiná, ale Tomáš si svůj svátek 7. března zachoval. Jeho pranostika pak má také příslib jara – „O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.“

Rčení k 9.3. pak stojí za zmínku asi jen proto, že naši předkové si v něm opět zažertovali a změnili – tentokrát z neznámých důvodů – svatou Františku na Františka – „Na svatého Františka déšť – neurodí se brambory.“

Konečně na samý závěr dekády se naši předkové polepšili, když správně odhadli, že kolem 10.3. se u nás poměrně často dostavuje tzv. březnová zima, která může působit problémy. Tento den by zasvěcen Čtyřiceti mučedníkům a ta čtyřicítka samozřejmě nemohla být opomenuta – „Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě čtyřicet dní.“ Jistě není třeba dodat, že je to přehnané, protože by to protahovalo zimu až do konce dubna!

VIDEO: ROZHOVOR S METEOROLOGEM DR. VLADIMÍREM VONDRÁČKEM

Březnová zima se sice dostavuje téměř s pravděpodobností 40%, ale spíše než většími mrazy působí problémy sněhovými přeháňkami.

A ještě dvě pranostiky celoměsíční. Nejznámější je asi rčení – „Březen – za kamna vlezem“ a velmi zajímavé pak další – „Lépe od hada býti uštknut než v březnu od slunce ohřát!“