Na severní polokouli se blíží nejteplejší období roku a s tím souvisí i největší bouřková aktivita.

Ta je vázána právě na nejteplejší období roku, kdy vzduch je schopen pojmout nejvíce vodní páry, která při kondenzaci na vodní kapičky uvolní nejvíce latentního tepla, které bouřkové aktivitě napomáhá. Stejně jako například v USA, je v Evropě hlavní bouřková sezóna od května do září. Silná bouře s krupobitím, například zasáhla letos 28. dubna St Louis druhé nejlidnatější ve státě Missouri a řádila také v Texasu a Nabrasce. Škody po krupobití jsou počítány v miliónech dolarů.

PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE

Většina krup bývá malých, běžně dosahují velikosti od pár milimetrů do několika centimetrů. Větší kroupy mohou spadnout při rychlosti až 160 km za hodinu a tak způsobují nejen zmatek a paniku, ale také obrovské škody.

Velice ojediněle se vyskytují kroupy obřích rozměrů. Zatím největší doložená kroupa na světě vážila 0,77 kg a dopadla na Coffeyville 3. září 1970. Ještě větší kroupa, vážicí 1,02 kg, údajně spadla v Bangladéši 14. dubna 1986 během krupobití, které zabilo 96 lidí. Nejhorší doložené krupobití se událo v Indii 30. dubna 1988 v Morabádu v indickém státě Uttarpradéš. Kroupy o velikosti grapefruitu tehdy zabily 246 lidí, přičemž někteří byli vrstvou krup doslova „pohřbeni“. Kus ledu dlouhý 6 metrů údajně spadl 13. srpna 1849 z oblaků v Ross-shire ve Velké Británii. Led byl čirý, ale zjevně ho tvořily menší kousky. Jedním z vysvětlení je, že vznikl z krup, které stmelil dohromady blesk.