S počátkem nového roku mnozí z nás začínají přemýšlet o nějaké té dietě, s ubýtkem váhy nám přitom může pomoc i počasí. Jedna kapitola meteorologie se zabývá tzv. refrigerací, kterou rozumíme množství tepla, které vydáváme na udržení tělesné teploty, jestliže se nacházíme v chladnějším nebo teplejším prostředí. Míru refrigerace pociťujeme v tzv. termickém komfortu. Pokud jste v prostředí, kde se cítíte příjemně – není vám ani zima ani horko, potom je ztráta energie refrigerací téměř nulová. Naopak pokud se nacházíte v místnosti, kde se netopí, nebo kde je naopak přetopeno, potom musí vaše tělo vydat daleko větší energii na udržení své stálé teploty. Možná to zní poněkud paradoxně, že v přetopené místnosti musíme vydávat energii, ale je tomu tak. Energii spotřebováváme na produkci potu, který nás při svém odpařování z kůže ochlazuje. Podobný chladící účinek znáte i ze situace, kdy vylezete z vany nebo rybníka a rychle se musíte usušit, aby vám nebyla zima. Významnou roli při ochlazování hraje také proudění větru. Pokud rychlost větru dosahuje alespoň 8 m/s, vnímáme okolní teplotu jako výrazně nižší než ve skutečnosti ukazuje teploměr. A to je opět jeden z projevů působení refrigerace na naše tělo.Pokud si tyto podmínky přeneseme do venkovního prostoru, pak platí, že procházka při chladnějším a větrném počasí nebo naopak při teplotách nad 28 °C nás stojí více energie než ta samá cesta při 20 °C. Pro vaši představu – při hodině a půl dlouhé procházce ve větru refrigerace zvýší váš energetický výdej přibližně o 400-450 kilojoulů, tedy o jeden malý bílý jogurt.