V historických pramenech, ať už v kronikách nebo v hospodářských záznamech, je jarním mrazíkům věnována daleko větší pozornost než dnes a to díky tomu, že byl člověk více existenčně závislý na výsledcích sklizně, než v současné době. Jarní mrazíky totiž působí značné škody zejména v zemědělství a ovocnářství a to v letech, kdy dochází k časnějšímu nástupu jednotlivých fenofází u ovocných plodin a ovocných stromů. Pro posuzování jarních mrazů z hlediska případných škod na zemědělských plodinách jsou důležité počty mrazových dnů v druhé polovině jarního období, kdy nízké teploty vzduchu představují reálné nebezpečí poškozených rostlin. Na základě fenologických pozorování jsou škodlivé jarní mrazíky definovány jako ty, které se vyskytnou v období čtrnácti dnů po nástupu fenofáze „první květy jabloní“. Za kritickou hodnotu pro jabloňové květy je považována teplota vzduchu t< -1,0 °C stejně jako pro květy vinné révy. Poškození listů ořešáku nebo jarního ječmene se objevuje při t<-3 °C. Za potenciálně nebezpečné jarní mrazy je tedy možné označit všechny dny s minimální teplotou vzduchu < -1 °C.