MDZP je zkratkou pro Mezinárodní den zdravotně postižených, jeho termínem se stala třetí prosincová čtyřiadvacetihodinovka a je tomu tak od roku 1981 (v rámci samostatné České republiky pak samozřejmě až od roku 1993). Jeho cílem by mělo být obecné zvýšení povědomí o zdravotních nedostatcích a problémech lidí s omezenými možnostmi a rovněž snaha o směřování pozornosti k řešení překážek, s kterými se tito lidé setkávají každý den. Původem, resp. autorem MDZP je Organizace spojených národů, jež byla oficiálně založena ve středu 24. října roku 1945 v kalifornském San Franciscu. Vůbec první Valné shromáždění se konalo ve čtvrtek 10. ledna 1946 v Londýně a sídlem je newyorský New York, konkrétně pak něco málo přes 150 m vysoká budova na Manhattanu. V San Franciscu byl 3. prosinec nejteplejší v sezoně 1958, kdy se tu rtuť teploměru vyšplhala až na 22.8°C (o den dříve padlo absolutní maximum celého měsíce a dělá 23.9°C). Nejnižší hodnotou této části roku je potom 3.3°C z roku 1976. New York City se ve své historii dostalo 3. prosince nanejvýš na 20.6°C (1998) a nejníže k -12.8°C (1976) a v evropském Londýně se třetí prosinec dost vyznamenal třeba v roce 1948 s odpoledními 15.0°C a také ještě v 19. století, když srazil teploty k -6.7°C (1856). V rámci celé planety by byl teplotní rozptyl 3. prosince o dost širší, a to od antarktických či sibiřských ledových padesátek až po silné čtyřicítky v Austrálii či Africe. Letošní Mezinárodní den zdravotně postižených byl u protinožců nejrozpálenější například v severním úseku Západní Austrálie, přesněji v malém městečku Fitzroy Crossing (cca 1 000 obyvatel), kde se středeční popoledne vydrápalo k 43.6°C. Největší Asie nabídla jak tropy, tak i kruté mrazy – zatímco takový indonéský Padang naměřil 30.8°C, v ruském Verchojansku si museli místní vystačit s -43.8°C, což je vlastně téměř shodně jako v západoaustralském Fitzroy Crossing, akorát jen s opačným znaménkem. Africký kontinent byl v polovině prvoprosincového pracovního týdne v podstatě celý jarní až tropický, velmi často totiž byly k vidění teploty od 23 do 33°C. Americká pevnina na tom byla obdobně jako Asie – od silných mrazů v severní polovině Kanady (-30°C a méně) až po nepříjemná vedra v Brazílii či Argentině (35°C a více). Národnostně bohatá Evropa byla povětšinou nad bodem mrazu, k nejchladnějším místům (kromě hor) patřil východ Ukrajiny či jih Ruska (Volgograd po ránu až -16.9°C) a k těm nejvyhřátějším naproti tomu Kréta s 22°C. U nás středečním den končí „nadvláda ledu“, kterou donesl mrznoucí déšť. Kromě zpevněné vody se nicméně v nížinách objevil i první sníh sezony 2014/2015, avšak podobně jako v zimě 2013/2014 (orkán Xaver a s ním spojené chladné a vlhčí severozápadní proudění přinášející intenzivní sněhové přeháňky) moc dlouho nevydrží. K zdravotním handicapu patří i komplikace s růstem. Své o tom ví Sultan Kösen z tureckého Mardinu – se svými 251 cm drží první místo. Rodiště tohoto velikána se ve středu nijak zvlášť nesnažilo – po celý den velká oblačnost a k tomu poměrně líné teploty v rozmezí kolem 6.3 až 7.3°C.

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz

Kamil Sojka