V období od neděle 1. prosince 2013 do pátku 31. ledna 2014 se teplota vzduchu na Milešovce pohybovala v průměru okolo -0.8°C s tím, že nejteplejší byl 9. prosinec s maximem 9.3°C a nejchladnější 26. leden s necelými -14°C (a 3 cm sněhu k tomu). Právě v mrazivém závěru ledna tehdy na Milešovce poprvé v zimní sezoně více zasněžilo a výška sněhové pokrývky se hned po 26. lednu dostala až k 8 cm, což bylo vrcholem obou dvou prvních třetin zimy 2013/2014. Několik desítek hodin po skončení ledna, konkrétně v pondělí 3. února pak severočeská hora navýšila vrstvu sněhu na 10 cm – více už se ho Milešovka do 28. února nedočkala.

Letos je situace obdobná – závěr ledna sem opět přinesl větší sněhovou nadílku a tím i maximum v rámci prvních 62 dnů zimy. Oproti loňsku došlo ke zlepšení, zatímco před rokem dosahovala tloušťka milešovské bílé čepice nanejvýš 8 cm, nyní to bylo 18 cm, takže o rovných 10 cm více (stav v sobotu ráno, v odpoledních hodinách pak vzhledem k dalším srážkám bylo sněhové vlastnictví ještě trošičku navýšeno). Co se teplot týče, od pondělí 1. prosince do soboty 31. ledna naměřila Milešovka v celkovém součtu -1.2°C, nejvíce tady zahřál 10. leden se svými 10.7°C a naproti tomu 28. prosinec zavítal lehce pod -13°C (až v okruhu 11. hodiny, v noci se rtuť teploměru držela okolo -9°C a na zemi ležely 2 cm sněhu).

V periodě začínající v sobotu 1. prosince 2012 a končící ve čtvrtek 31. ledna byla situace na Milešovce s ohledem na přírodní zasněžování lepší – 10 dnů před koncem světa, tj. 11. prosince, zakrývalo milešovskou půdu 32 cm sněhu. V podstatě stejného množství bílého materiálu se v předešlých desítkách hodin dočkala i nížinatá Bratislava, která tak na rozdíl od České republiky společně s celým Slovenskem ve věci přídělu sněhu „slízla veškerou smetanu“ (100% území Slovenska ale stejnou situaci nehlásilo, za velmi hustým sněžením třeba právě v Bratislavě stál i ten fakt, že teplota vzduchu byla na pomezí určujícím skupenství srážek, to také přispělo k velikosti vloček, a ne všichni zimomilové měli žně, což mohou potvrdit i někteří obyvatelé východní části Česka, kde pršelo).

Tlakové níže budou do počasí ve střední Evropě promlouvat i v nejbližších dnech, avšak kvůli absenci silně ledové masy vzduchu budou hodnoty stále v těsném sousedství bodu mrazu a to pro nižší polohy není v případě dodávek sněhu zrovna nejlepší zpráva. Třeba ale ještě únor nějakou nefalšovanou, plnohodnotnou (tj. i v nejnižších polohách přes den max. -2°C a k tomu alespoň 5 až 10 cm sněhu) a déle trvající zimní epizodu nabídne (popř. i březen). Hned na příští týden se sice rýsuje středomořská tlaková níže a s ní související vydatnější srážky, nicméně teploty budou pro nížiny spíše proti (Evropa zkrátka není dostatečně prochlazená).

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz

Kamil Sojka