Jaro v pátek obsadilo takřka všechny státy starého kontinentu – slunečné počasí s minimem oblačnosti a k tomu odpolední teploty přesahující 14°C hlásila většina evropského území, azuro (či popř. v nejhorším polojasno) bylo k vidění ve více než patnácti zemích a Česko nebylo výjimkou. Oblačnost omezující sluneční záření se vyskytovala zejména nad Pyrenejským poloostrovem a severovýchodem / severem Evropy. Počasí diktovala rozsáhlá tlaková výše, která z nemalé části zasahovala také na africký kontinent a jeho Saharu, díky čemuž se do Evropy dostal pouštní prach, který v některých lokalitách navázal na zdejší smog.

K nejvyhřátějším koutům České republiky patřilo hlavně Českobudějovicko, které pokořilo hranici 20°C. Dvacítky padaly i u našich německy hovořících sousedů, k těm nejvyspělejším se tady zařadilo 23°C ve městě zvaném Kolín nad Rýnem. Velmi příjemné počasí provázelo o poslední den pracovního týdne také jih Švédska, byť ne zcela úplně – při jihozápadním pobřeží (i o něco dále ve vnitrozemí) se zdržovala nízká oblačnost a mlhy. To se odrazilo na teplotě vzduchu – zatímco takové Oslo bylo ve 14 hodin na sympatických 15°C, švédský Göteborg se ve stejnou dobu musel spokojit s méně vkusnými 6°C.
Nízká šeď zahalila také Dánsko, v průběhu odpoledne se ale rozpustila.

Na jihovýchodě Švédska problém s nedostatkem slunečních paprsků neměly a když se k tomu přidalo teplé proudění, bylo výsledkem popoledních více jak 17°C. Řeč je nyní o Kalmaru, lokalitě čítající okolo 37 000 obyvatel, která se nachází při vodách Baltského moře, a to asi 300 km jihozápadně od metropolitního Stockholmu a zhruba 480 km jihovýchodně od norského Oslo.

O cca 3 000 km dále směrem na jihozápad se v severoegyptském Marsa Matruh tak vydařený jarní den jako v Kalmaru nekonal – nedaleká oblast nižšího tlaku vzduchu podporovala zrod oblaků a cirkulace vzduchu směřující k jihu je posílala přímo nad Marsa Matruh. Zataženo sice nebylo, jasno však také ne – převládalo polojasno. I ty hodnoty byly nižší, byť jen o krapet – Kalmar se v maximálním pojetí dočkal až 18.2°C, kdežto Marsa Matruh „jen“ 16.4°C. Přesně před rokem byla situace opačná, Egypťané se tehdy mohli těšit z až 21°C a Švédové vyfasovali nanejvýš 9°C. V roce 2013 byl o 10. duben nepoměr ještě výraznější – Marsa Matruh až 23°C, Kalmar přinejlepším 4°C.

Teplotním součtem měsíce dubna v Marsa Matruh bylo v rámci posledních deseti let 18.5°C, k nejchladnějším dnům se zařadila středa 13. dubna roku 2011, jež v nočních hodinách snížila až na 8.3°C (odpoledne až 24°C) a naopak k těm nejteplejším čtyřiadvacetihodinovkám se připsalo úterý 22. dubna 2008, které poslalo rtuť teploměru až k rovným 41°C (v noci nejméně 22.8°C).

V Kalmaru se shodná dvanáctina roku v totožném časovém úseku prezentovala celkem 6.1°C, do nejhlubších míst v teploměru zavítala rtuť ve čtvrtek 5. dubna ročníku 2012, když dorazila až k -8.2°C (přes den ne více než 11°C) a naproti tomu v úterý 29. dubna letopočtu 2014 se kalmarské teploty zastavily až na 22.7°C (v tmavé části dne však spadly až k 1°C).

K těm vůbec nejteplejším švédským místům pak o 10.4.2015 patřil namátkou Kristianstad (19°C).

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz