Stát Bolívie zabírá bezmála 1 100 000 km² jihoamerické půdy, takže je zhruba 14 krát větší než česky hovořící evropské srdce. V rámci počtu obyvatel je však na tom Bolívie prakticky stejně jako my – je domovem pro cca 10 500 000 lidí. Bolivijský reliéf je zásluhou And velmi nerovnoměrný, zatímco východní, severovýchodní i severní část Bolívie nabízí také nížiny s nadmořskou výškou do 200 m.n.m., tak západní, jihozápadní a jižní sektor Bolívie zase naopak stoupá do ohromných výšek – nejvyšší bolivijský bod hledí na okolí z výšky 6 452 m (hora Sajama). Nejsevernější kout Bolívie se nachází u 10. jižní rovnoběžky a ten nejjižnější cca 70 km severně od obratníku Kozoroha, takže to znamená, že zeměpisně má tento národ obdobné parametry jako například africký Čad.

Tak třeba La Paz, s více než 2 000 000 obyvateli třetí největší bolivijské město (včetně aglomerace), je situováno v nadmořské výšce přesahující 3 500 m.n.m. – v roce 2014 činila průměrná teplota vzduchu výše umístěné části města normálních 9°C (dlouhodobým průměrem je pak 7 až 11°C, v závislosti na konkrétní nadmořské výšce). O plus mínus 520 km dále směrem na severovýchod lze nalézt lokalitu jménem Trinidad (přes 100 000 obyvatel) – ta už spadá pod nižší polohy (do 150 m.n.m.) a rok 2014 se zde jako celek prezentoval 28°C.

Nad Bolívií byla ve středu ráno k vidění oblačnost, která souvisela se stacionární frontou táhnoucí se přes severní Argentinu a Uruguay až do Atlantického oceánu (stacionární fronta = fronta, která se příliš nehýbe, což je dáno tím, že ani jedna ze dvou nestejnorodých mas vzduchu, které se navzájem „přetlačují“, není schopna vystrnadit tu druhou). Na této frontě samozřejmě byly k vidění srážky, a to včetně Bolívie – nejvydatnější byly v její silně vyvýšené části. A byly sněhové.

Sněhové vločky nejsou v tomto pupku planety vzhledem k jeho výškovým proporcím ničím převratným, až tak časté ale nejsou. Naposledy zde, konkrétně v La Paz a okolí, vydatně sněžilo na americký Den nezávislosti čili v sobotu 4. července – města La Paz, El Alto (asi 1 000 000 stálých občanů) nebo Oruro (necelých 300 000 jedinců) hlásila zásluhou těžkého a mokrého sněhu pěkně bílé ráno. Tedy jak kde, převážně se totiž jednalo o déšť se sněhem, v těch „šťastnějších“ kotlinách ale nasněžilo až několik centimetrů mokrého sněhu, který se tak dobře lepil na vegetaci, čímž došlo ke vzniku typické středoevropské vánoční idylky.

O měsíc později se situace opakovala, neboť 12. srpen též nabídl ve svém úvodu bílé představení, a to jak v La Paz, tak i v Oruro. Na letištní meteostanici v La Paz (±4 065 m.n.m.) bylo v 8 hodin naměřeno 1.2°C a vzduchem létaly dešťové kapky a sněhové vločky. V sousedství letištní meteostanice v Oruro (±3 720 m.n.m.) na tom byly ve smyslu sněhu lépe – v totožní čas a při teplotě o rovných 0°C (v předchozích desítkách minut dokázala rtuť teploměru poklesnout až k -0.3°C) se na zemi při hustém sněžení utvořila několikacentimetrová souvislá sněhová pokrývka.

Bílý kobereček měl možná jako obvykle jepičí život (během dne až kolem 10°C), avšak zdejší sněhomily a zejména pak nejmladší generaci zajisté potěšil. Pohled na sněhem posypané město Oruro (z 25.8.2013) můžete najít zde: https://www.youtube.com/watch?v=N1t0DnRyuq4

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz