Norské město známé jako Stavanger, které je omývané vodami Severního moře, hlásilo ve čtvrtek propad tlaku vzduchu až k 985 hPa. Jednalo se o výsledek středu tlakové níže, jež o předposlední den tohoto pracovního týdne seděla nad Skandinávií. O něco dále na západ byla nad Azorami jako obvykle k vidění tlaková výše, která vybíhala až nad úroveň Irska. Toto rozestavění tlakových útvarů vedlo k tomu, že zejména do zemí Beneluxu a Německa proudil chladnější oceánský vzduch. Nad územím našich německých sousedů se nacházela studená fronta, která byla hranicí mezi teplou a chladnou masou vzduchu. Prosluněné Česko patřilo do té teplejší a to samé, avšak ve větší míře, platilo také pro některé balkánské národy.

V Německu bylo ve čtvrtek odpoledne velice chladno ve Weinbergu (+500 m.n.m.), kde se teplota vzduchu zdržovala jen u 11°C (k tomu zataženo a deštivo). Nedaleký šestnáctitisícový Michelstadt (cca 450 m.n.m.) hlásal po 14. hodině dešťové kapky a k tomu 12°C (v 7 hodin ráno ještě 16°C). Ani v nížinách se však Němci moc neohřáli: Například Frankfurt zaznamenal po 15. hodině skromných 14°C, Würzburg rovněž 14°C a třeba Stuttgart také 14°C. Hraniční přechod teplého a chladného vzduchu byl dobře vidět v okolí Mnichova – Augsburg v 15 hodin 20°C a Mühldorf v totožný čas až tropických 33°C (vzdálenost mezi Augsburgem a Mühldorfem činí zhruba 100 km, 20°C ale bylo i v samotném Mnichově, který má k Mühldorfu o pár desítek kilometrů blíž).

Slunce, modrá obloha a vysoké odpolední teploty po „zamračené“ středě ve čtvrtek zavítaly také na severozápad Čech – Most se 16. září musel spokojit s 23°C a ve čtvrtek už mu bylo dopřáno 30°C. Krajské Ústí nad Labem bylo ve středu v 15 hodin na 22°C, o den později to bylo 27°C. 17. září přineslo do srdce Evropy tropy – Plzeň atakovala 33.0°C, Praha-Libuš též překonala hranici 33.0°C, metropole Moravy taktéž dosáhla na tropický den a hlavní město Slezska nebylo výjimkou. Sněžka nabídla až 17°C (loňské 17. září přineslo nanejvýš 12°C) a taková Lysá hora zavítala až na 20°C.

Bratislava na tom byla stejně jako Praha – i ona totiž naměřila více než 32.0°C. Nitra učinila to samé co Praha-Libuš, protože překročila 33.0°C (v 15 hodin 33.3°C a maximem nakonec bylo 33.4°C, Praha-Libuš se ve finále zasekla na 33.2°C a Bratislava na 32.8°C). 33°C bylo na Slovensku hlášeno též v Jaslovských Bohunicích či Dudincích. Lomnický štít příliv horka neřešil, neboť zůstal na 10°C.

K nejteplejším evropským národům (ve smyslu Celsiových čísel) patřili Chorvaté, Bosenci a Hercegovinci, Srbové, Rumuni a Maďaři. Veliké horko ale hlásili i Italové – u Manfredonského zálivu (Amendola) bylo registrováno 40°C. Avšak nejen zde, namátkou město Pescara také naměřilo 40°C.
Stručnější přehled některých evropských čtvrtečních maxim:

Itálie: Pescara 40°C, Termoli 39°C, Amendola 40°C, Foggia 40°C, Srbsko: Loznica 39°C, Valjevo 39°C, Novi Sad 37°C, Chorvatsko a Bosna a Hercegovina: Osijek 38°C (novým zářijovým teplotním stropem je 37.7°C), Slavonski Brod 38°C, Banja Luka 40°C, Sarajevo 37°C, Zenica 40°C a Mostar 37°C.

Jen pro zajímavost a mimo téma: Íránské město Jazd, které je situováno v centrální části Íránu v nadmořské výšce přesahující 1 200 m.n.m. a jež čítá přes 1 000 000 obyvatel, zasáhla ve čtvrtek večer písečná bouře – po 21. hodině zahalil město písek a nárazy větru dosahovaly rychlosti až kolem 23 m/s (83 km/h). Stálé tempo větru dosahovalo 13 až 15 m/s (47 až 54 km/h). Viditelnost přechodně klesla pod 100 metrů.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz