V Praze-Libuši leželo v úterý ráno 15 cm sněhu – takto sněhobílý vstup do jara se tu již dlouho nekonal, naposledy tomu tak bylo 1. března 1993, tj. nedlouho po vzniku samostatné České republiky, kdy výška sněhové pokrývky rovněž odpovídala 15 cm. V roce 2005 pak v této části české metropole pobývalo 12 cm sněhu. Pražané tak už po několikáté obdrželi více sněhu než jiní, například v Mostě se museli spokojit s 3 cm, Ústí nad Labem hlásilo 5 cm, Karlovy Vary na tom byly ještě hůře než Most a třeba Milešovka zaznamenala 18 cm – skoro to samé jako v Praze-Libuši (na Příbram se nicméně sneslo až 20 cm). Během úterního dne se vydatnější sněžení uskutečnilo také na východě. Jednalo se o poslední významnější nervový záškub již zesnulé zimy 2015/2016? Možné ano, možná ne.

Pohled na úterní odpolední Evropu byl všeobsáhlý – od zimy přes jaro/podzim až po léto. Češi spolu s Nory, Švédy, Finy, Bělorusy anebo Poláky zastupovali ten zimní aspekt, a to jak kvůli teplotám, tak i sněhu. Nejchladněji bylo v rámci celého starého kontinentu na severu Skandinávie, kde rtuť teploměru klesala až pod -13 °C. Namátkou ve švédské Kiruně bylo ve 14 hodin -14 °C a taková nedaleká Nikkaluokta byla ve shodný okamžik na -15 °C. Na severu evropského Ruska taková zima nebyla, čtyřicetitisícová Pečora se v čase oběda nalézala na mírných -6 °C a prakticky to samé platilo i v průběhu odpoledne. Dne 1. 3. 2013 ve 12 hodin zde bylo -24 °C. A ještě něco málo ohledně sněhu – v Alpách, přesněji v Piemontu, napadlo v závěru zimy 2015/2016 až 200 cm sněhu.

Jarní (podzimní) teploty se daly ve velkém spatřit ve Francii, na Pyrenejském a Apeninském poloostrově, dále na Balkáně a rovněž ve Velké Británii. Nejdříve ty skromnější (stav ve 14 hodin): Paříž 6 °C, Stuttgart 5 °C, Rijeka 8 °C, Makarska 10 °C, Košice 9 °C, Szeged 6 °C, Oděsa 8 °C apod. Nyní ty vřelejší (opět ve 14 hodin): Madrid 16 °C, Barcelona 17 °C, Jerez de la Frontera 19 °C, Athény 21 °C, Iraklio 21 °C, Sofie 18 °C, Skopje 18 °C, Istanbul (evropská část) 20 °C atd.

Letní počasí provázelo hlavně Turecko, ve městě Bilecik se vzduch prohřál až na 28 °C (loňský 1. březen sem přinesl v maximu 9 °C). Příjemně však bylo také v Ankaře, kde se úterní nejvyšší odpolední teploty pohybovaly až kolem 23 °C. Tento sektor světa už ale do Evropy nespadá, za prvobřeznovým létem tak budeme vyrazit jinam. Kam? Možná trochu překvapivě do Ruska.

V Soči padl teplotní rekord – po 101 letech.

Poněkud vysoké denní teploty v Turecku byly způsobené přílivem teplého vzduchu od jihu, resp. jihovýchodu, jehož razance byla navíc na některých místech dosti navýšena reliéfem. Více prohřátý vzduch ale pronikl i na jih evropského Ruska. V Soči, dějišti posledních Zimních olympijských her, naměřili v úterý až 23,0 °C. Takto teplý 1. březen se v Soči ještě nekonal, předchozím nejlepším výsledkem tohoto dne bylo 21,6 °C z letopočtu 1915. Dále na sever od Soči se zahřáli ještě více – ve městě Majkop se teploty vyšplhaly až na 24,9 °C a lokalita známá jako Dachovskaja registrovala v maximu až 25,3 °C (maximum v rámci celého Ruska).

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz