Ve středu odpoledne byla nad Velkou Británií patrná vířící se oblačnost – tato skutečnost dávala jasně najevo, že Britům dělá společnost tlaková níže. Opravdu tomu tak bylo, pole nižšího tlaku vzduchu se nicméně táhlo od Severního moře až po Špicberky. Po západní straně této protáhlé oblasti nižšího tlaku vzduchu začal do nižších zeměpisných šířek propadat chladný vzduch. Týkalo se to hlavně Faerských ostrovů, Irska a Spojeného království, méně prohřátý vzduch však v řekách tvořenými izobarami našel cestu až na sever Afriky, a to přes Francii a Středozemní moře. Mírnější teploty se týkaly jak Tuniska, tak i Libye, v Egyptě došlo na teplotní kontrast mezi severozápadem a zbytkem území.

Začněme na Britských ostrovech – sněhové vločky, ať už samotné anebo v doprovodu dešťových kapek, zde zavítaly do všech nadmořských výšek. V Dublinu, metropoli Irska, bylo v úterý ve 12 hodin 10 °C a maximem se následně stalo 11 °C. Pocitovou teplotu ale srážel nepříjemný vítr o rychlosti okolo 40 až 50 km/h, v nárazech až 80 km/h. V průběhu úterních večerních hodin už klesala také teplota reálná – začal se naplno projevovat přísun chladu z dalekého severu. Mezi středeční půlnocí až 9. hodinou hlásil Dublin teploty okolo 1 až 3 °C a k tomu opět problémové poryvy větru o tempu až 100 km/h. Ve výšce byly teploty v záporu, když se k tomu tedy přičetly přízemní hodnoty, nebylo žádným překvapením, že se v Dublinu konalo sněžení (ale i déšť), byť bez tvorby souvislé pokrývky. Srážky pevného skupenství registrovaly taktéž ve Skotsku (především v hornatém vnitrozemí) a výjimkou nebyla ani Anglie, Wales či Severní Irsko.

Bretaňský poloostrov sice mnoho sněhu nenabídl, avšak zato byl bouřlivý – mezi tlakovou výší nad Azorskými ostrovy a tlakovou níží nad Severním mořem a okolím tu došlo k navýšení koncentrace izobar, čímž se automaticky urychlila cirkulace vzduchu. Na samém severozápadě Francie, kterým je ostrov Ouessant, vanul již od středečního rána prudký až bouřlivý vítr o rychlosti 50 až 70 km/h s nárazy až kolem 100 km/h. Uvnitř Bretaňského poloostrova byla intenzita poryvů větru slabší, ale ne o moc – povětšinou 60 až 90 km/h. Hlavně při severním pobřeží Bretaňského poloostrova byl vítr nejsilnější, tady jeho nárazy atakovaly hranici 110 km/h.

Trochu větrněji bylo rovněž v libyjském Tripolisu, konstantní rychlost větru se motala poblíž 25 km/h, ta nárazovitá ale odpovídala 40 až 50 km/h. Teploty se přitom držely na 17 °C, letošní 2. březen byl tím pádem prakticky stejný jako ten loňský (16 °C). Ve městě Misuráta, jež je od Tripolisu vzdáleno přibližně 200 km, se středeční méně teplé severozápadní proudění projevilo proměnlivou oblačností, dešťovými přeháňkami a teplotami u 15 °C. Džóf na jihovýchodě Libye se v sobotu 2. března 2013 dočkal až 36,8 °C – letos se druhý den třetího měsíce obešel bez advekce tepla z nitra Sahary, takže tu takovéto teploty nehrozily. V severozápadním přílivu se nejvyšší denní teploty dostaly do mnohem skromnějšího rozmezí od 20 do 22 °C. A také tu foukalo – v nárazech až přes 60 km/h.

Zajímavější byl Egypt, přes který postupoval pás husté oblačnosti přinášející kapky deště. V 11 hodin bylo v Káhiře 31 °C, Sollúm situovaný o cca 600 km severozápadněji byl na 15 °C. V Alexandrii ve shodný čas 20 °C. K nejžhavějším koutům Egypta patřila vnitrozemská Charga – v maximu 37 °C.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz