Historie světové meteorologie ve stručnosti: V září roku 1873 se na území metropole dnešního Rakouska – ve Vídni – konal vůbec první meteorologický kongres mezinárodního (světového) formátu. Výsledkem tohoto sjezdu byl vznik Mezinárodní meteorologické organizace (ang. IMO, tj. International Meteorological Organization). Život poté pokračoval dále, občas s velkými obtížemi, až se ve dnech 22. 9. – 11. 10. 1947 konala konference ředitelů národních meteorologických služeb (institutů). Dějištěm byl Washington, D.C., hlavní město Spojených států amerických, jejichž prezidentem byl toho roku Harry S. Truman (jen pro zajímavost: jeho následovník, Dwight D. Eisenhower, se měl v sobotu 20. února 1954 na Edwardsově letecké základně v Kalifornii setkat s příslušníky mimozemské civilizace). Na zmiňovaném washingtonském meteorologickém semináři bylo rozhodnuto o zřízení Světové meteorologické organizace (ang. WMO, tj. World Meteorological Organization), nástupci Mezinárodní meteorologické organizace. A tak se opravdu stalo, od čtvrtka 23. března 1950 se již jednalo jen o WMO, nikoliv o IMO. Právě proto se z 23. března stal Světový den meteorologie.

Americká Národní meteorologická služba (ang. NWS, tj. National Weather Service) spatřila světlo tohoto světa v září roku 1870, je tedy o poznání starší než samotná WMO i československá oficiální meteorologie, která má svůj původ v prvních dvaceti letech 20. století.

První veřejné předpovědi počasí se odehrály ve Velké Británii, a to v roce 1861. Popudem pro toto byla silná, resp. nejsilnější bouře v Irském moři v rámci 19. století, jež se zjevila u Walesu, a to roku 1859. Po nešťastné námořní události, která s touto bouří souvisela, se Robert FitzRoy, důstojník královského námořnictva, vědec a průkopnický meteorolog, rozhodl vytvářet grafy umožňující „předpovědi počasí“. Ty byly samozřejmě oproti těm dnešním dosti strohé a obecné, v podstatě šlo o něco jako „sever Velké Británie – mírný západní vítr, dobré podmínky“. Zpočátku byly tyto predikce přesné, později však nikoliv a Robert kvůli tomu čelil značné kritice a nátlakům. Když se k tomu přidaly deprese, kterými trpěl, skončilo vše nejhůře, jak mohlo.

V přítomné době jsou již samozřejmě předpovědi počasí značně obsáhlejší, byť jejich úspěšnost, zvláště pro období na vzdálenější časový horizont (3 dny a více), je navzdory technologickému pokroku lehce diskutabilní. Problémem asi bude neustálá obecná změna v chování troposféry, která moderní lid staví do pozice o krok vzad (vůči troposféře). Jak kdysi prohlásil sám Albert Einstein (v souvislosti se zklamáním ze strany některých vědeckých metod): „Stačí jen pomyslet na počasí, kdy je předpověď jen na pár dní dopředu nemožná.“

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz