V průběhu středečního dne byla nad Dánskem, jižním Švédskem a severním Německem k vidění rotující oblačnost – nepřehlédnutelný symptom přítomnosti středu tlakové níže. Následný pohled na synoptickou mapu této části Evropy tuto diagnózu pouze a jen ztvrdil. Taktéž bylo možné rozeznat několik jasných průvodních jevů, zmiňme tři hlavní: Prvním byla tvorba kupovité oblačnosti (intenzivnějších srážek) především nad severem Německa. Druhým byl relativně dlouhý pás horizontálně méně hybných oblaků, což mohla potvrdit celá Morava i celé Slezsko, zpočátku také většina Čech. A klasifikaci třetího průvodního jevu bylo možné nalézt v pokračujícím přílivu chladnějšího vzduchu ze severnějších zeměpisných šířek. A netýkal se pouze nás.

Na východě Slovinska leží Maribor, přibližně stotisícové město, z něhož se v letních měsících stává tranzitní prostor Středoevropanů směřujících za přímořským Chorvatskem. Nadmořská výška Mariboru se pohybuje okolo 270 m n. m., což v podstatě odpovídá Praze anebo Ostravě. Největší město České republiky (Praha-Libuš) hlásilo o středeční 15. hodinu 7,7 °C s tím, že později padlo denní maximum v podobě 9,5 °C. Jitro příliš nezahřálo – v minimu 1,6 °C, díky čemuž byl 27. duben o 0,5 °C teplejší než Štědrý den. Ostrava naměřila v 15 hodin 6,2 °C a Tmax poté činila 6,6 °C. Slezské velkoměsto bylo v úvodu dne zásluhou vlnící se fronty teplejší, neb jitro nešlo pod 4,7 °C (ve středu 23. prosince 2015 4,9 °C). Citovaný slovinský Maribor je situován jižněji, teoreticky by tu tedy mělo být tepleji – ve středu 27. 4. 2016 to však neplatilo.

Středa byla v Mariboru v pozici vzhůru nohama: V noci, resp. mezi půlnocí až 9. hodinou, se teploty držely v rozmezí od 7 do 10 °C, přičemž kolem 9. hodiny byla registrována Tmax 10,5 °C. Dopoledne nabídlo strmý pád – z bezmála 11 °C na velmi skromný 1 °C. A poobědový čas už byl vyloženě zimní, až do konce dne totiž rtuť teploměru setrvala pod hranicí 1,0 °C.

Ve 13 hodin bylo v Mariboru 0,4 °C, v 15 hodin 0,6 °C, v 17 hodin 0,5 °C, v 19 hodin 0,3 °C apod. Srážky související s dříve zmiňovaným pásem oblačnosti nevynechaly ani Maribor, společnost mu dělaly již od dopoledních hodin. Zprvu se jednalo čistě jen o déšť, poté se však dešťové kapky z důvodu poklesu teplot začaly měnit na sněhové vločky. Za citelným ochlazením stál průnik méně ohřátého vzduchu ze severu, do té doby byl Maribor omýván jižním větrem, což se odrazilo na teplejší noci.

Ironií může být, že Murmansk, jenž sídlí až za severním polárním kruhem, se prohřál až na 11,4 °C. Na samém severu Norska a tím i celé Skandinávie zase meteorologické stanice hovořily o nejvyšších denních teplotách až okolo 13 °C. A Longyearbyen na Špicberkách zaznamenal v 15 hodin -0,6 °C, takže byl na téměř identické teplotní úrovni jako Maribor, který je ale umístěn o cca 3 500 km jižněji.

Na závěr a jen pro zajímavost: Nad Blízkým východem se ve středu tvořily bouřky stacionárního charakteru, k čemuž přispěly tři nepříliš hluboké tlakové níže. Ta nejvýraznější seděla nad Irákem, druhá nad centrálním sektorem Saúdské Arábie a třetí nad saúdskoarabsko-jemenskou státní hranicí a jejím širším okolím. Rozestavění tlakových útvaru nad Arabským poloostrovem a kolem něj vyústilo v západní orientaci proudění – proto se většina bouří zformovala v horách procházejících jihem Saúdské Arábie a Jemenu. V arabském světě nicméně hrály hlavní roli teploty, na mnoha místech padlo prvních 40 °C tohoto roku. Největší hic panovalo v Iráku, třeba v metropolitním Bagdádu se teploty vyšplhaly až na 42,0 °C. Loňský 27. duben tu považoval za strop 33,3 °C, úvodních 40 °C roku se pak konalo o několik dnů později, přesně ve čtvrtek 30. dubna, kdy bylo stopkou 41,2 °C.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz