Přesně za týden touto dobou bude probíhat první den meteorologického léta – děti oslaví svůj den a lehce prodloužený rok 2016 pomalu završí 42. procento svého života. Zda-li bude první letní den opravdu letní se teprve uvidí, současný (úterní) výstup modelu GFS ale letních 25 °C nevylučuje, spíše naopak. Loňský 1. červen letní byl – Doksany 27,1 °C, České Budějovice 26,9 °C, Praha-Libuš 26,9 °C, Pardubice 26,2 °C apod.

Opusťme nyní naši vlast a přesuňme se na sever Aljašky. S Aljaškou je spojeno mnoho mýtů (nesmyslů), například ten, že ji Rusko prohrálo v šachách – ve skutečnosti Rusko Aljašku Spojeným státům americkým prodalo. A to na konci března roku 1867 za 7,2 milionu dolarů, v rámci dnešních poměrů za více než 90 milionů dolarů, tj. přes 3 miliardy korun (= velmi zhruba 300 000 domácích profesionálních meteostanic).

Barrow, nejsevernější město Spojených států amerických a zároveň jedno z nejsevernějších měst ve smyslu celé planety. Právě zde se v předchozích dnech odehrál zajímavý meteorologický fakt – rekordně brzké tání sněhu.

Zatímco u nás bylo v pondělí 4. dubna letně, Barrow na Aljašce bylo čistě zimní – v minimu -20,0 °C, v maximu poté -15,6 °C, takže krásný arktický (a zároveň vlastně i mrazový a ledový) den. A ani do soboty 30. dubna Barrow nad bod mrazu nešlo – vrcholem bylo -1,7 °C.

V květnu už nastala změna, která byla tak razantní, že se zapsala do historie. V úterý 10. května pronikl do Barrow teplý vzduch, jenž vyhnal denní maxima nad úroveň 0,0 °C. Skončil s tím až v neděli 15. května. Ve dnech 11. až 13. května provázelo Barrow nevídané teplo – denní odchylka byla rovna +10 až +11 °C a rtuť teploměru se vyšplhala na rekordních 5,0 °C, 5,0 °C a 5,6 °C.

Kladné teploty samo sebou vedly k tomu, že sníh začal tát. Takto brzké tání sněhu se ale v Barrow od začátku pozorování ještě nedělo – šlo o nejranější vlhnutí sněhové pokrývky za posledních 73 let. Předchozí rekord se v tomto ohledu datoval na 23. květen 2002 a jeho okolí – ve dnech 22. až 24. května bylo v Barrow 4 až 6 °C. Letos tedy o 10 dnů dříve.

Nejvýchodnější asijský soused západního souseda Aljašky – Čína – měl trochu jiné starosti. V předchozích desítkách hodin tu totiž připadly dva metry sněhu. Zasněžený Peking? Kdepak. Sněhová vánice s tvorbou oněch dvoumetrových závějí se konala vysoko v horách, přesněji v autonomní oblasti Sin-ťiang. Postaral se o to sibiřský expres – advekce chladu ze severu srazila teploty při zemi i ve výšce (vzhledem k nadmořské výšce této části Číny jenom ve výšce) na takovou úroveň, že sněhové vločky pronikly až na zemský povrch. Správa místních komunikací tak měla co dělat – s odklidem sněhu skončila až v závěru předešlého týdne, tj. po třech dnech práce.

Kamil Sojka

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz