V roce 1775 se neudálo pouze to, že v pražském Klementinu odstartovala celosvětově nejdelší souvislá řada meteorologického monitoringu. Před 241 lety se totiž konala také jedna námořní příhoda, která však pravda na rozdíl od té středočeské suchozemské nebyla pro český národ nijak vyzdvihující. Postaral se o ni James Cook, legendární britský mořeplavec, který onoho roku doplul k neznámému ostrovu. Pojmenoval jej jako Bird Island, česky Ptačí ostrov, a to pravděpodobně na základě přítomnosti mnoha ptáků. Pan Cook následně v polovině února 1779 ve věku 50 let doplul k cíli své pozemské životní pouti, výsledky jeho snažení však žijí dále. Rovněž tehdejší okřídlení obyvatelé Ptačího ostrova už zřejmě přenechali prostor dalším generacím, jejich země ale prošla menší obměnou.

Narážka směřuje na výzkumnou stanici, která zde byla vybudována na konci 50. let 19. století. Později, když se psal rok 2005, bylo rozhodnuto o jejím přestavění (zmodernizování). Jejím smyslem je samozřejmě studium ptáků, pozornost se nicméně věnuje i tuleňům. V současnosti tak druhou nejpočetnější živočišnou menšinu na Ptačím ostrově tvoří lidé. Moc jich není – kolem deseti.

Ptačí ostrov je od České republiky vzdálen přibližně 12 500 km jihozápadním směrem, přesto však měl v neděli 21. srpna 2016 s naší vlastí jednu věc společnou – velkou oblačnost a srážky. Tím ale podobnost končí.

Za středoevropským nedělním počasím, které zajisté potěšilo všechny provozovatele venkovních koupališť, stála studená fronta, za níž následoval atlantický vánek. Na ptačím ostrově byla tvůrcem méně slunného a srážkově bohatšího zjevu troposféry tlaková níže, která postupovala směrem na severovýchod. A protože byla hlubší (980 hPa), postarala se o prozatímně nejbouřlivější den zestárlé zimy 2016.

Vrcholná fáze tohoto cyklonálního vlivu nastala z pohledu Ptačího ostrova v 5 hodin ráno, kdy tu vzhledem k náklonu jižní polokoule ke Slunci byla ještě tma. Hlášení anemometru jasně poukazovalo na ráznost zadní strany citované oblasti nižšího tlaku vzduchu – průměrná rychlost jihozápadního proudění (jsme pod rovníkem) zlehka přesahovala 70 km/h. Tak větrno tu od startu zimní sezóny, tj. od středy 1. června, ještě nebylo, na 2. místo sestoupil 22. červen a jeho večerních 60 km/h. Když „ptačí“ větroměr hovořil o 70 km/h, sousední teploměr signalizoval -6 °C. Po prodiskutování této situace s krkolomným vzorečkem tak bylo ihned jasné, že pocitová teplota odpovídala cca -18 °C. Tuto hodnotu by leckterý Rus označil za teplo. A co se srážek týče – kvůli teplotám při zemi i ve výšce byly zcela nepřekvapivě laděny do pevného skupenství. Jinak řečeno sněžilo. A vydatně.

Budeme-li brát v potaz pouze období od 1. června do 21. srpna: Nejnižší teplota zimy 2016 se na Ptačím ostrově zrodila na přelomu 12. a 13. července, když rtuť teploměru tečovala -8,3 °C (vítr přitom pouze slabý s tempem do 4 km/h). Naopak ta nejvyšší byla pozorována na sklonku jitra ve čtvrtek 30. června – v 9 hodin 3,6 °C. Průměrná teplota všech 82 dnů byla rovna -1 °C.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz