Bezpochyby vrcholnou fázi léta 2016, jak teplotně, tak i štědrostí slunečního svitu, právě zažívají Češi, Němci, Nizozemci, Belgičané, Lucemburčané a v neposlední řadě také Francouzi. U našich západních sousedů a jejich sousedů je z pohledu provozovatelů otevřených vodních ploch počasí těchto dnů nanejvýš perfektní, alespoň ve středu tomu tak na 100 % bylo – oblaka v pracovním klidu, rtuti teploměrů naopak v plném nasazení. Zkrátka slunečno a vedro.

Nicméně, byť je přímý saharský vánek vskutku mocný a nejen pro klimatizace dost namáhavý, občas se jeho velikosti někdo odváží vzdorovat – viz. jihozápadní Francie v úvodu 24. srpna.

Britové a Francouzi tráví své životy na více méně shodných polednících, ručičky jejich hodinek s tím ale nesouhlasí. Důvod je prostý, a to upřednostňování nezeměpisných zájmů ze strany Francie, která praktikuje středoevropské pojímání pozemského časoprostoru. Nyní samozřejmě s přídomkem letní. Když tedy Češi ráno zhlédli 07:30, i Francouzi viděli 07:30. Avšak nejen totožné seřazení hodinových ručiček bylo výsledkem jiterních pohledů, dalším společným jmenovatelem českého a francouzského pozorování okolního světa byla bezoblačná obloha. Tedy, výjimky by se na obou stranách našli (u nás především Slezsko), ale jinak panovala souhra. Ale pojďme už k věci.

Při pohledu na záběry z Meteosatu byl nad jihozápadem Francie jasně zřetelný „trojúhelník“ sestávající z malých kapiček vody – oblačnost. Už dle „zabarvení“ se dalo vyvodit, že základna této oblačné formace bude v malých výškách. Francouzské meteostanice včele s webkamerami tuto domněnku potvrdily – jednalo se o „klasickou deku“ počínající už pod vertikální úrovní Hřenska.

„Mlžný trojúhelník“ úspěšně vzdoroval jižní advekci relativně dlouho, nakonec však podlehl jejímu velkému pomocníkovi jménem slunce. Léto už sice rychle končí, avšak vztahovost severní polokoule a Slunce je pro ničím nerušený život „přízemních dek“ pořád příliš silným šálkem kávy. V průběhu dopoledne se jih Francouzské nížiny opět projasnil a snaha zkrotit vášně tropů se začala vytrácet rychlostí francouzských vlaků typu TGV.

Příkladem uveďme Bordeaux. Hned úterý, první den (super)tropické vlny, sem přineslo až 36,6 °C, takže 35,2 °C z roku 1997 bylo překonáno i s rezervou.

Pro jasnou identifikaci marnosti „mlžného trojúhelníku“ se podívejme na průběh teplot v konkrétních termínech (23. srpna / 24. srpna):

05:00 – 20,5 °C / 21,2 °C
07:00 – 20,1 °C / 20,8 °C
09:00 – 22,5 °C / 21,5 °C
13:00 – 31,6 °C / 28,8 °C

24. srpna 2000 bylo v Bordeaux 35,5 °C, o šestnáct let později se shodná čtyřiadvacetihodinovka po počátečním soužití s nízkou oblačností zastavila na 35,6 °C. Horkým vlnám se zkrátka vzdorovat nedá.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz