Ve dvou se to lépe táhne. Tímto nemladým příslovím se v sobotu 17. 9. a v neděli 18. 9. tohoto roku rozhodně řídil vzdušný prostor střední a jižní Evropy. Narážka nyní směřuje na tlakovou níži se středem nad severem středního Středomoří (Itálie) a shodný tlakový útvar se srdcem přímo nad Českou republikou. V sobotu bylo toto rozestavění tlakových útvarů jasně zřetelné na záběrech z družice Meteosat – především ranní a dopolední postavení oblačnosti bylo nanejvýš vypovídající.

Nicméně, že je lepší život trávit ještě s někým dalším bylo jasnou volbou také pro nedělní pozdně-dopolední slovinsko-chorvatské pomezí, přesněji to přímořské. Oblaka nejvyššího řádu (kumulonimby) u nás před nedělním polednem mnoho prostoru nedostala, avšak na Istrijském poloostrově a v jeho chorvatsko-slovinském okolí byla situace poněkud jiná.

Oblačnosti kupovitého charakteru bylo ve Středomoří mezi nedělní 11. až 12. hodinou poměrně dost. Aby také ne, když tu úřadovala okluzní fronta a dva významnější pásy instability – jeden se nacházel nad Ligurským moře, Korsikou a severní Sardinií, což svým pohledem potvrdil i Meteosat, a ten druhý spočíval právě nad Istrijským poloostrovem a sousedstvím.

Nyní už známe příčinu toho, proč se na slovinsko-chorvatském pomezí poblíž Jaderského moře (a nejen zde) tvořily dešťové kupy. A jedna z nich byla neobyčejně obyčejná.

Tím jsme se konečně dostali k tomu hlavnímu – vodní smršti. Tornáda nad vodou, jak lze „lidově“ říci, sice nejsou v jižní Evropě až tak raritní, nestává se ale příliš často, aby se zjevila hned dvě najednou vedle sebe – přesně tato událost nastala po nedělní 11. hodině poblíž slovinsko-chorvatského pobřeží, kde se zformovalo vírové duo.

Z pohledu troposféry jde o docela symbolické gesto – tyto dvě vodní smrště se utvořily u hranice dvou národů, pro každý tedy byla určena jedna. Protože se ale toto slovinsko-chorvatské duo vodních smrští ocitlo i v českém zorném poli, a to konkrétně v tom patřícím našemu kolegovi Mgr. Janovi Horákovi a čočce jeho fotoaparátu, můžeme se na něj podívat i my.

Závěrem se ještě vydejme do slovinského Přístavu růží, tj. do města Portorož. Loňské 18. září tu bylo čistokrevně letní – od rána až do večera polojasno a k tomu až 31,6 °C. V pravé poledne tu tehdy bylo tropických 31 °C, což je o poznání více než letos, kdy se shodný termín prezentoval 18 °C – zásluhou sestupných proudů paní bouřky.

Dne 18. 9. v letech 2011 až 2015 v Přístavu růží takto teplotně mírný čas oběda pozorován nebyl: Předloni 23 °C, v roce 2013 19 °C, v letopočtu 2012 24 °C a v neděli 18. 9. 2011 letních 27 °C.

V sobotu 18. 9. 2010 už ano, po celý den neutichající dešťové kapky nechaly polední teplotu na skromnějších 15 °C. Díky tomu zde bylo „jen“ o 5 °C tepleji než v Peci pod Sněžkou.

Kamil Sojka

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz