V úterý 8. listopadu 2016 byl kanadský Vancouver od jihozápadu omýván vlhkým oceánským vzduchem. Tato skutečnost se odrazila jak na dominující velké oblačnosti, tak také na vydatnějších srážkách, neb Vancouver leží na návětrné straně majestátných západoamerických hor.

Vše by byla pravda, nebýt jednoho malého detailu zvaného Vancouverův ostrov. Ten je rovněž dosti nenížinatý a poněvadž je situován západně od Vancouveru, funguje, alespoň při jihozápadním oceánském proudění, jako zeď. Maják Estevan Point toho může být důkazem – od úterních 0:00 do 24:00 tu napršelo celkem 34 mm srážek. Dále na východ orientované město Port Alberni registrovalo 55 mm srážek. V obou případech to pravda není žádný extrém, nicméně v samotném Vancouveru byl úterní srážkový úhrn o něco nižší, konkrétně o nějakých 99 % – pohyboval se totiž kolem 0 až 2 mm.

Nicméně, hned v úvodu 8. listopadu byl v pozadí Vancouveru k vidění zajímavý troposférický vizuální efekt – dvojitá duha. Byť bylo povětšinou oblačno až zataženo, chvilková a hlavně časově nanejvýš přesná spolupráce prokukujících slunečních paprsků a padajících dešťových kapek vedla k lámání světla, načež se zrodila duha. A protože tato kooperace trvala relativně dlouho, začala se rodit mlha druhá.

Po této uspokojivé meteorologické chvilce však následovalo další počasové vzrušení s následnou euforií. Tentokrát se týkalo teplot.

V 8:00 hlásil vancouverský letištní teploměr 16,1 °C – v tuto chvíli už bylo 100% jisté, že byl překonán rekord z 8. listopadu 1991, jenž činil 14,8 °C (protikladem je pořád nepřekonaných -6,7 °C z 8. listopadu 1945). Rozhodně však nebylo přesně známo, jaká bude konkrétní podoba nového totálního maxima této čtyřiadvacetihodinovky – jihozápadní advekce měla pokračovat po zbytek dne, každý počasolog tím pádem věděl, že bude ještě tepleji.

A bylo: v 9 hodin 16,6 °C, v 11 hodin 16,9 °C, ve 13 hodin 18,4 °C… Vyvrcholení nastalo kolem poledne, jinak řečeno v čase, kdy je chuťovým pohárkům i žaludku dopřáváno trochu té slasti, když rtuť teploměru tečovala na listopad dosti snesitelných 19,4 °C.

Ve středu v 1:00 bylo ve Vancouveru 14,1 °C. Být o 1,0 °C tepleji, byl by s jistotou atakován legendární záznam z 9. listopadu 1954 (15,0 °C). Nebýt deště, pravděpodobně by se tak stalo, avšak vždyť to až tak nevadí – co noc nestihne, to den dostihne. Samo sebou ne vždy.

I čtvrtek tu zavání rekordem – vypadá to na maxima kolem 14 až 15 °C, do přímého ohrožení se tedy dostává 14,9 °C z 10. listopadu 1987. V pátek už je dumání o novém zápisu do vancouverského meteodeníku spíše jen teoretické – nejvyšší denní teploty okolo 14 až 15 °C na zdolání 16,3 °C z 11. listopadu 1996 stačit nemusí. Tak jako tak, rozhodně bude co sledovat. Z pohledu Kanaďanů ano.

Kamil Sojka

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz