Východoslovenská obec Kamenica nad Cirochou se v neděli 2. března 2014 dočkala teplotního rekordu, když se její rtuť teploměru vyšplhala až na 15,7 °C. To i s rezervou stačilo na atak 14,9 °C z 2. března 1959. Jednalo se zároveň o den mrazový, neb kolem 6. hodiny teplotní křivka dosáhla svého dna v podobě -3,3 °C. Kamenica nad Cirochou díky tomu překonala jak severofinské Ivalo a jeho minimálních -1,5 °C, tak také řecké Korfu a jeho maximálních 12,6 °C.

Zásluhou přímé dodávky teplejšího vzduchu pocházejícího ze severní Afriky a zpočátku taktéž slunečné oblohy se Kamenica nad Cirochou v sobotu 19. listopadu 2016 opět dočkala 15,7 °C – tentokrát už ve 13 hodin. Někdy v dalších stovkách minut teplota vzduchu překročila 16,0 °C s tím, že se zarazila až na 16,4 °C. V jednu chvíli tu bylo tepleji než na severozápadě Libye – Kamenica hlásila ve 14 hodin 16,3 °C, kdežto Nalut jen 13,0 °C. Ano, Nalut leží o cca 440 m výše, ale chladněji tu bylo a šmitec. 19. listopadu ve 14 hodin Nalut hovořil o 15,4 °C (Tmax 16,0 °C), kdežto Kamenica o 11,2 °C (Tmax 12,0 °C).

Za celou tu dobu, co se pozorují a archivují projevy počasí (tj. od r. 1946), se nejžhavější 19. listopad odehrál v sezóně 1979, kdy všem dopřál (ne)pěkných 16,4 °C. Ne, o Kamenici nad Cirochou už nejde, nenápadně jsme se posunuli o pár kilometrů východněji, jmenovitě do ukrajinského Užhorodu.

I ten byl totiž před poslední neadventní (nevánoční) nedělí letopočtu 2016 (utíká to, že?) omýván nechladným jihozápadním vánkem. Zdejší meteorologové se na první víkendový den mohli oprávněně těšit, protože věděli, že budou panovat celkem dobré podmínky pro zdolání oněch 16,4 °C z konce 70. let 20. století. Jak to dopadlo?

Od půlnoci do dopoledne ne méně než 10,0 °C, takže -11,5 °C z r. 1983 si mohlo opět zvesela zazpívat. V 11 hodin decentně přes 13,0 °C – ještě 3 °C a bude vymalováno. Ve 14 hodin 16,4 °C – tož tak to je jasné. Konečné znění užhorodského sobotního maxima: 17,2 °C.

Dosti uplakaná sobota se konala u nás v České republice – nejvíce asi poblíž Jeseníku, kde bylo v čase od 8:00 do 17:00, jinak řečeno za 9 hodin, srážkoměrem zachyceno 38 mm slz neboli srážek. Při pohledu na radarové odrazy se tomu dá snadno věřit – srážkám se tu dařilo. Že by s tím nějak souvisel ten Hrubý Jeseník?

Slzy paní soboty však skrápěly, ať už méně, nebo více, v podstatě celé evropské srdce. Kupříkladu metropolitní Praha se do 17. hodiny mohla těšit z plus mínus 6 mm srážek, což de facto platilo také o městečku zvaném Brno. V Ostravě se jednalo o cca 9 mm srážek.

Zůstaneme-li v časovém horizontu 0:00 až 17:00, lze desítku nejdeštivějších koutů Česka charakterizovat takto: 1. Bělá pod Pradědem (38 mm), 2. Karlova Studánka (31 mm), 3. Šerák (31 mm), 4. Kateřinice na Vsetínsku (23 mm), 5. Jeseník (23 mm), 6. Paprsek u Starého Města (22 mm), 7. Vítkov (21 mm), 8. Červená hora nad Libavou (19 mm), 9. Hanušovice nad Šumperkem (19 mm) a 10. Velké Losiny poblíž Šumperka (19 mm). Ono na tom Hrubém Jeseníku asi opravdu něco bude.

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz