Letošní 24. listopad je sváteční, neboť je čtvrtým čtvrtkem předposledního měsíce. A to znamená pouze jedno – ve Spojených státech se koná Den díkůvzdání. Protože ale nejsme Američané, tak se, navzdory tomu, že Ameriky není nikdy dost, Dni díkůvzdání věnovat nebudeme, stejně jako Kanaďané, kteří ho již mají dávno za sebou (letos 10. října).

V závěru tohoto a na počátku příštího týdne se po světě začnou na náměstích rozsvěcet vánoční stromy a nejen to. Trochu té exotičtější (před)vánoční atmosféry lze však už od úterý 22. listopadu nasát také na třetím nejsevernějším trvale obydleném místě na naší planetě, jimž je kanadská Eureka.

Jde o meteorologickou stanici (o cca 1 km dále se ale nalézá vojenská základna), která je na rozdíl od té v Alertu dostupná všem. V současnosti tu mimo jiných pracuje také kanadská meteoroložka Jane Fonger, která se tentokrát musí věnovat také nezáživné administrativě (papíry sem, papíry tam). A nějaký čas tu pobude – stráví zde již své třetí Vánoce (dvě strávila v Alertu). Tisíce kilometrů od domova, obklopena ledem, sněhem a teplotami hluboko pod bodem mrazu, bez jediné sekundy přírodního denního světla… Pravda, většinu času bude pobývat uvnitř stanice, která kromě 18 °C nabízí také relativně rychlý internet či nejmenovanou herní konzoly připojenou k velkoplošné televizi, avšak i tak – jak je vidno, někteří meteorologové se kvůli meteorologii musí vzdát i Vánoc v pohodlí domova. Byť jak tvrdí sama Jane – o Vánocích je i v Eurece veselo.

Jak se asi v prosinci a na začátku ledna cítí ruský meteorolog spravující meteorologickou stanici v Ojmjakonu, to by nám asi nejlépe vysvětlil přímo on. Jak ale dosvědčuje nejmenovaný a zcela nový člen Německého hydrometeorologického ústavu (Deutscher Wetterdienst), přinejmenším ze středoevropského úhlu pohledu je to tu drsné. Nyní už ale k věci.

24. listopadu (tj. přesně měsíc před Štědrým dnem) byla Eureka nejméně humánní v r. 1968, když slevila až na -44,4 °C. Doposud jde o nejledovější 24. listopad všech dob (1947 až současnost). Protikladem je 24. listopad 1983, který v maximu přinesl až -11,2 °C. Teplejší 24. listopad tu prozatím archivován nebyl.

Přestože je sibiřský Ojmjakon situován o něco jižněji, svou vnitrozemskou polohou „v ďolíku“ mezi Verchojanským pohořím a pohořím Čerského je krapet drsnější než Eureka. Důkazem je i ten 24. listopad – když se psal r. 1952, bylo tady naměřeno až -56,3 °C. V rámci let 1943 až 2016 se jedná o nejnižší teplotu této čtyřiadvacetihodinovky. Rovněž 24. listopad 1951, jenž je tím nejvlídnějším, přitakává, že je Ojmjakon ostřejší – denní maximum tehdy činilo -11,3 °C.

Když se blíží ty Vánoce, tak se závěrem podívejme na zdejší vánoční rekordy:

24. prosinec: Eureka -50,6 °C (1972) a -11,6 °C (1983), Ojmjakon -60,3 °C (1977) a -19,1 °C (2000)
25. prosinec: Eureka -49,4 °C (1972) a -13,9 °C (1976), Ojmjakon -60,1 °C (1974) a -27,6 °C (1996)
26. prosinec: Eureka -49,4 °C (1948) a -12,2 °C (1976), Ojmjakon -60,0 °C (1970) a -23,3 °C (1996)

Kamil SOJKA

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz