Jurij Andrejevič Dichtjarenko je členem Ruského hydrometeorologického ústavu (tj. Ruská federální služba pro hydrometeorologii a monitoring životního prostředí, zkráceně Rosgidromet, v originále Росгидромет). Jeho domovem a zároveň i pracovištěm je hlavní město, nikoliv však Ruska, nýbrž Sibiře – Jakutsk. Tento kout Ruské federace jsme již decentně probrali s německým meteorologem Sebastianem Baldersem, nyní se však na Jakutsk (Rusko) podívejme trochu více zblízka.

„Pane Dichtjarenko, neb máme zimu a žijete v Rusku, tak hned na začátek ještě pár otázek ohledně Vánoc. Nejdříve bych se ale rád omluvil za svou lehce zdravotně postiženou ruštinu. Takže:

24. prosinec, stejně jako 25. a 26. prosinec, je v Rusku normální pracovní den. Nicméně kdysi jsem se potkal s informací, že více než 40 % Rusů slaví Vánoce i v tomto „klasickém“ termínu. Je to pravda?“

„Vaše ruštin dát rozumět, takže žádný problém. Na území Ruské federace žijí lidé různého vyznání víry, 24. až 25. prosince slaví Vánoce katolíci, 7. ledna zase pravoslavní. Pokud chtějí nepravoslavní lidé slavit Vánoce 24. až 25. prosince, nikdo jim to nezakazuje. Tím spíše, že naše mládež s radostí přivítá tak velké svátky jako jsou Vánoce a Nový rok.“

„V Rusku máte tzv. novoroční prázdniny, letos probíhaly od 1. do 8. ledna. Znamená to, že celou tu dobu nechodíte do práce a máte lidově řečeno nohy na stole? Čili tento rok 8 dnů s nulovým pracovním tempem?“

„I u nás je spousta profesí, v nichž je potřeba práci vykonávat denně. Platí to také pro naše řemeslo – meteorologii. Během novoročních prázdnin chodím, stejně jako mí kolegové, do práce dle normálního rozvrhu.“

„Jak a kdy slavíte Vánoce Vy?“

„Prakticky jako Nový rok – za svátečním stolem, v kruhu rodiny. Vzhledem k tomu, že se hlásím k pravoslavné víře, slavím Vánoce 7. ledna.“

„Tak, to by k Vánocům asi stačilo.

Jak jste se stal meteorologem?“

„Snad náhodou. Chtěl jsem se vzdělávat, tak jsem se přihlásil na univerzitu, jmenovitě na geofyzikální oddělení, kde mě zaujala meteorologie. No a teď už je to více než 30 let, co pracuji jako meteorolog pro současnou Ruskou federální službu pro hydrometeorologii a monitoring životního prostředí.“

„Jste spokojený s klimatem v Jakutsku?“

„Ano, jsem. Podnebí i příroda v Jakutsku, a vlastně i v celé republice Sacha, se mi líbí. Pravda, zimy jsou zde trochu drsnější. Ale zato léta dokážou být horká, byť tedy zároveň krátká. Od března tu máme docela dost denního světla, v první polovině léta jsou u nás k vidění tzv. bílé noci. Slunce sice zapadne, avšak protože zůstane poblíž obzoru, nikdy se úplně nesetmí. Jinak řečeno je tu pouze šero, nikoliv úplná tma.“

„Rusko je velké, jmenovitě přibližně 217krát větší než naše Česká republika. Kolik je v Rusku meteorologických stanic? U nás celkově něco mezi 200 až 300. Zhruba.“

„Meteorologická síť Ruské federální služby pro hydrometeorologii a monitoring životního prostředí sestává z 3 741 stanic.“

„V Jakutsku je totálním prosincovým minimem -59,8 °C, pochází z 31. prosince 1911. Teď nicméně hovořím o synoptické stanici. Sídlí ale v Jakutsku ještě jiná, lépe řečeno nesynoptická meteostanice? Pokud ano, jaké je dle ní totální prosincové minimum? Čili: Jaká je skutečná podoba jakutského totálního prosincového minima?“

„Historicky nejnižší teplota byla v Jakutsku skutečně naměřena 31. prosince 1911 a tudíž je doopravdy rovna zmiňovaným -59,8 °C. Ve smyslu celé republiky Sacha byla vůbec nejnižší prosincová teplota zaznamenána ve Verchojansku, a to 22. prosince 1902. Činí -64,5 °C.“

„Meteorologické zimy jsou v Jakutsku (a celé Sache) z mírného středoevropského úhlu pohledu velice krutopřísné. Například meteorologická zima 2015/2016 přinesla v průměru -35 °C s tím, že nejnižší teplota odpovídala -47,9 °C (6. únor) a že naopak nejvyšší teplotou bylo -14,2 °C (13. prosinec). Která ze všech naměřených teplot je tou vůbec nejledovější (tj. nejnižší)?“

„Republika Sacha registrovala totální minimum 15. ledna 1885 ve městě Verchojansk, konkrétně se jedná o -67,8 °C. A v roce 1933, přesněji 3. února, bylo na meteorologické stanici v Ojmjakonu naměřeno -67,7 °C. Od té doby vedou dvě oblasti Sachy neustálý spor o to, kde je vlastně ten pól chladu severní polokoule – zda v Ojmjakonu, nebo ve Verchojansku. S ohledem na celkové rozpětí zimních teplot v republice Sacha, nemluvě o její obrovské rozloze (3,1 mil. km²), je nutné říci, že počasí je dost různorodé. Tak například ve čtvrtek 8. prosince 2016 se jižně od Ambarčiku (dálný severovýchod, pobřeží Východosibiřského moře) rtuť teploměru vyšplhala až na 4 °C, kdežto na meteostanici v Oleňockém okrese bylo čtvrtečním teplotním stropem -45 °C.“

„V Praze se minulá meteorologická zimní sezóna prezentovala průměrnou teplotou 4 °C, přičemž celkovým rozptylem Celsiových čísel bylo -13,1 °C (23. leden) až 14,7 °C (26. prosinec). Dokážete si představit, že by v Jakutsku, třeba také na konci prosince, bylo až 15 °C?“

„Samozřejmě, že ne. Zde v Jakutsku bylo v první třetině meteorologické zimy nejtepleji 1. prosince r. 1895, když se vzduch „prohřál“ až na -3,4 °C. Z toho mimo jiné vyplývá, že neledový den se u nás v prosinci prozatím nekonal.“

„Jaký je přibližně měsíční plat meteorologů v Ruské federaci? V USA až kolem 480 000 rublů…“

„Hm, vskutku zajímavá otázka. Řeknu to takto: Vyděláme mnohem méně než naši američtí kolegové.“

„Omlouvám se, ale protože jste Rus, tak mi to prostě nedá: Co si myslíte o USA…?“

Pokračování příště.

Kamil Sojka & Jurij Andrejevič Dichtjarenko

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí zde: ckzadara.cz