Kdo může za smog?
Je sice pravda, že hlavní příčinou znečištění ovzduší je doprava a průmysl, ale počasí mu v mnohých případech také nahrává – omezuje proudění větru a tím i výměnu vzduchu v oblastech zdroje znečištění – koncentrace škodlivin tak pochopitelně roste. Měření úrovně znečištění probíhá v síti automatických monitorovacích stanic. Stanice jste určitě zaregistrovali v podobě velkých plechových kontejnerů umístěných většinou v exponovaných lokalitách – nejhustší monitorovací síť je v Praze, na Ostravsku a v Podkrušnohoří, tedy v místech, kde jsou problémy s překračováním imisních limitů nejčastější.

Jak to vypadalo ještě nedávno?
V 80. a v 90. letech 20. století byly za nejproblematičtější znečišťující sloučeniny považovány oxidy síry a dusíku. Po odsíření hnědouhelných elektráren však jejich koncentrace významně poklesly, a proto je dnes nejběžnější formou znečištění polétavý prach o velikosti do 10 mikrometrů a na něj vázané nebezpečné látky. Při překročení stanovených imisních limitů mohou být vyhlášeny tzv. signály regulace, které mnohdy znamenají i omezování výroby v průmyslových podnicích, nebo omezování dopravy.
Smog je chemické znečištění ovzduší, jeho název pochází z Anglie – spojením smoke a fog.

Od nás až po Skandinávii
Naší typickou představou vzniku znečištění je asi situace na Ostravsku, které bývá postiženo na našem území nejvíce. V tomto regionu, je nepříznivá terénní situace, vedoucí k častému vzniku inverze a současně je zde velké množství zdrojů znečištění v podobě těžkého průmyslu, a to na české i polské straně. Překročení limitních koncentrací je tak zapříčiněno místními zdroji znečištění. Znečištění však může být přenášeno na velké vzdálenosti. Pokud totiž není inverzní situace, řada zdrojů (vysoké komíny) vypouští znečišťující látky vysoko do atmosféry, kde jsou pak větrem přenášeny na velké vzdálenosti až v řádech 1000 km. Asi nejznámějším případem dálkového přenosu znečištění byla situace ve Skandinávii v 80. letech 20. století, kde byl zjištěn úhyn ryb ve sladkovodních jezerech, jehož příčinou byl velký nárůst kyselosti vody, která naleptávala horninové prostředí a vzniklými látkami poškozovala rybí žábry. Zdroj okyselení vody byl pak nalezen až ve střední Evropě, zejména na obou stranách Krušných hor, odkud byly oxidy síry přenášeny až nad Skandinávii.
Letos je smogová situace způsobena dlouhou přetrvávající inverzí – nesněží, nefouká a sněhová pokrývka ochlazuje vzduch u země – který jak je studený, tak je těžký a zůstává při zemi a v něm se hromadí škodliviny.