Nestává se příliš často, aby se hlavní město stalo na sníh nejbohatším místem v rámci celého státu. Kupříkladu u nás v České republice je něco takového téměř nemožné. Počasí však výraz „to nejde“ fakticky nezná a před předposledním dubnovým víkendem roku 2017 se pravdivost tohoto faktu dala tak trochu ověřit na východě Evropy. Kdyby totiž Česko v pátek pobývalo o nějakých 1 000 km (jiho)východněji, možná by v Praze opravdu leželo více sněhu než na celém zbytku území.

Řeč je nyní o Moldavsku, nepříliš diskutované zemi vtěsněné mezi Rumunsko a Ukrajinu. Z Evropy ukrajuje necelých 34 000 km², což znamená, že je přibližně 1,5krát větší než Morava neboli zhruba 1,5krát menší než Čechy. Populačně je plus mínus 2,9krát skromnější než Čechy, Morava a Slezsko dohromady a co se geografie týče, protože sahá do výšky nanejvýš 430 m n. m., je o poznání nížinatější. Vlastně pokud trochu přimhouříme oči, lze říci, že je celé Moldavsko situováno v nížinách.

Kišiněv, plus mínus osmisettisícová moldavská metropole, v pátek v 9 hodin hlásil 57 cm sněhu. Takovéto množství sněhu je na zdejší poměry vyloženě extrémní extrémností, a to nejen v rámci měsíce dubna – takto silný sněhobílý koberec se tu nevyskytuje ani v zimním období. Lépe řečeno se před pátkem nezjevil ještě nikdy. Podívejme se nyní na maximální výšku sněhové pokrývky evidovanou v minulých letech, pak bude zřejmé, jak svátečních pátečních 0,57 m sněhu vlastně bylo:

2016: 0,11 m (8. a 9. ledna)

2015: 0,05 m (7. ledna)

2014: 0,28 m (2. února)

2013: 0,19 m (26. a 27. ledna)

2012: 0,29 m (15. února)

2011: 0,10 m (24. ledna)

2010: 0,10 m (28. ledna)

2009: 0,35 m (20. prosince)

2008: 0,16 m (9. a 10. ledna)

2007: 0,17 m (17. a 18. prosince)

2006: 0,26 m (3. a 4. března)

2005: 0,09 m (26. února)

2004: 0,24 m (25. a 26. ledna)

2003: 0,16 m (24. a 25. prosince)

2002: 0,27 m (6. ledna)

2001: 0,26 m (25. listopadu)

2000: 0,24 m (25. a 26. ledna)

Jak je vidno, v předchozích 16 letech Kišiněv hostil nanejvýš 35 cm sněhu. Včerejšek se tím pádem stal tím vůbec nejsněhobělejším dnem, nejen ve smyslu právě probíhajícího tisíciletí, ale i obecně. Páteční den se nicméně výrazně vepsal do kišiněvských meteodějin také teplotně – byť zdejší teplotní deník sahá až do roku 1886, letošních minimálních -0,6 °C tady bylo 21. dubna spatřeno teprve poprvé. Pokořen byl rekord z letopočtu 1903, jímž bylo -0,3 °C.