Že by se ta naše poněkud osamocená planeta přeci jen zahřívala?

V r. 1952, 1965, 1972, 1973, 1981 a 1989 islandská metropole nenaměřila 17,0 °C a více. Nejhůře na tom byl r. 1973 a 1989, to rtuť teploměru nepřekročila 15,6 °C. Nicméně v letopočtech 1990 až 2016 se nestalo, aby někdy mezi lednem a prosincem teplota vzduchu alespoň jednou přinejmenším netečovala hranici 17,0 °C – od r. 1949 jde o nejdéle trvající období, v němž se každému ročníku podařilo pokořit mez 16,9 °C. A už teď je jisté, že r. 2017 tato epocha neskončí.

Předevčírem, jinak řečeno v pondělí 24. 7. 2017, totiž hlavní město Islandu dosáhlo až na 17,7 °C, díky čemuž se dočkalo teplotně nejvlídnějšího momentu od úterý 23. 8. 2016, kdy se teplotní křivka dotkla až 18,4 °C. Současná podoba teplotního stropu r. 2017 je tedy známa, na stříbrnou příčku bylo vyexpedováno 17,1 °C z neděle 21. 5. 2017. V termínu 1. 1. – 25. 7. 2016 Reykjavík čelil až 18,9 °C (středa 6. 7.), čili letošek trochu zaostává.

V dřívějších letech byla Tmax časového úseku od 1. 1. do 25. 7. rovna těmto hodnotám:

2015: 19,4 °C (pátek 26. 6.)

2014: 17,3 °C (úterý 22. 7.)

2013: 18,6 °C (úterý 23. 7.)

2012: 18,6 °C (neděle 15. 7.)

2011: 19,3 °C (pátek 15. 7.)

V r. 1950, 1980, 1991, 2004 a 2008 se Reykjavíčané ocitli „v nebi“, poněvadž je všemohoucí troposféra obohatila o prožitek s 23 °C a více:

17. 7. 1950 až 23,2 °C

30. 7. 1980 až 23,7 °C

9. 7. 1991 až 23,2 °C

11. 8. 2004 až 24,8 °C

30. 7. 2008 až 25,7 °C

Konec července 2008 se bezpochyby vepsal do paměti mnoha Islanďanů. Nejeden z nich do celonárodního éteru vypustil informaci, že na své zahradě naměřil až přes 30 °C. Profesionální meteorologové tyto jedince samo sebou pokárali za to, že jejich měření neproběhlo ve 2 m nad zemí, v profesionální meteorologické budce a tak dále. Ovšem, měřit „ledabyle“ na přímém slunci je z pokročilého meteorologického úhlu pohledu převelikým hříchem, avšak vidět na teploměru 30 °C a více – v subpolárním klimatickém pásu – rozhodně zahřeje nejen na těle.