Plus mínus 1 700 km jižně od Nového Dillí a zhruba 6 800 km jihovýchodně od Brna leží Bengalúru, osmimilionové velkoměsto, které je zároveň metropolí indického státu známého jako Karnátaka. Ten je díky svým 190 000 km² a něco o přibližně 33 % větší než někdejší Československo, nicméně na rozdíl od něj je domovem pro asi 65 000 000 lidí, čili je o dost lidnatější. Každopádně hlavní je to, že Bengalúru zažívá na srážky nejextrémnější září všech dob.

• Období od 1. do 27. září 2017 se na meteorologické pozorovatelně, jež je v nepřetržitém provozu již od konce osmnáctého století, dopracovalo k takřka 500 mm srážek, konkrétně jich bylo zaznamenáno 496 mm. To je dost, měsíční průměr se totiž nalézá jen zlehka nad 200 mm.

• To vůbec nejdeštivější září se v Bengalúru zjevilo v letopočtu 1986, tehdy během 720 hodin napršelo dohromady 517 l vody na m².

• V polovině aktuálního pracovního týdne tedy bylo nanejvýš očividné, že letošnímu devátému měsíci schází pouhých 21 mm srážek k tomu, aby se stal na srážky nejbohatším devátým měsícem od začátku pozorování, to znamená za posledních více než 120 let. Mimoto už bylo neoddiskutovatelným faktem, že září 2017 bude nejmokřejším zářím za posledních deset let, neb nekompromisně, s velkou rezervou, srazilo na kolena září 2013 a jeho 353 mm srážek. A předpovědi počasí na nejbližší dny si byly stoprocentně jisté tím, že onen rekord z roku 1986 padne.

• Ani rozlohou Bengalúru není úplně nejmenší, kupříkladu Prahu pokořuje o cirka 50 %. Ale Praha je situována v nížinách, kdežto Bengalúru nikoli, hornatosti je všude dosyta. Možná proto nepřekvapí, že ne všechny oblasti Bengalúru v úvodních sedmadvaceti dnech tohoto měsíce evidovaly necelých 500 mm srážek. Příkladem předměstí zvané Kengeri dostalo dohromady 641 mm deště.

• Teplotně je bengalúrské září 2017 tak nějak v normě. Dlouhodobé statistiky hovoří o 24 °C, přičemž údobí od 1. do 27. září přineslo v průměru 24 °C, lépe definováno 23,7 °C. Kompletním rozpětím teplot se stalo 18,7 až 31,1 °C. Střední vlhkost vzduchu 80 %, o dost více než v únoru, jenž se v průměrném smyslu pyšnil 46 %.

Když jsme u té srážkové činnost, tak nyní ještě rychle odběhněme do Spojených států amerických, přesněji do Texasu, jenž byl terčem hurikánu Harvey.

Národní meteorologická služba (v originále National Weather Service) oficiálně ztvrdila, že první „čtyřka“ letošní atlantické sezóny tropických tlakových níží vstoupila do amerických dějin. A to tím způsobem, že do nevelkého města jménem Nederland (cca 17 000 obyvatel) přinesla celkem 1 640,3 mm srážek. Jedná se o nejextrémnější tropickocyklonální srážkový úhrn, který se kdy na území Spojených států amerických udál. Připomeňme, že do ústraní vstoupilo havajských 1 320,8 mm srážek (1950, hurikán Hiki).

Srážková perlička na závěr: Na řeckém ostrově Samothraki (asi 200 km východně od Soluně) při rázné bouřce za 3 hodiny napršelo úctyhodných 270 mm srážek. Škody způsobila, naštěstí jen hmotné.