Pomineme-li Středomoří, tak pohled na mapu zachycující středeční ranní teploty v Evropě skončil zjištěním, že k nejteplejším zákoutím starého kontinentu patřily Britské ostrovy a dále pak sever Francie, Benelux a převážná část střední Evropy. Naproti tomu nejchladněji bylo ve Skandinávii, na východě Balkánského poloostrova a ve východoevropských nížinách. Příkladem: Severobulharský Vidin (31 m n. m.) v úvody středy vychladl až na 5,8 °C, kdežto třeba Praha-Libuš nešla pod 11,5 °C.

Za relativně dosti teplou úterně-středeční nocí na trase Dublin – Londýn – Paříž – Brusel – Berlín – Varšava – Praha – Vídeň stálo především ohromné pole nízkého tlaku úřadující mezi Islandem a Ruskem. Po jeho jižní partii byl po řečené trati hnán, a to poměrně svižně, vzduch z Atlantického oceánu, který je mimo jiné bohatý na vlhkost. Proto kupříkladu jižní polovina Francie hlásila jasno, kdežto ta severní zataženo. To, že „pod námi“ bylo oblaků opravdu poskrovnu, způsobila oblast vysokého tlaku, jež se začne naplno angažovat také u nás – zdá se, že nás v nejméně vzdálené přítomnosti čeká příjemné počasí. Ale k věci.

Rovněž nizozemský Rotterdam byl v průběhu předešlého nočního a jiterního času terčem jak velké oblačnosti, tak také živějšího zonálního proudění. Dle slov rotterdamského anemometru se nárazovité tempo větru pohybovalo až okolo 50 km/h. Není proto divu, že teplotní křivka neklesla pod 14,3 °C. Shledáváte-li tuto hodnotu vzhledem ke stáří roku 2017 poněkud vysokou, máte pravdu. Nahlédneme-li do rotterdamského meteodeníku, zjistíme, že v letech 1956 až 2016 byla nejvyšší minimální teplota 11. října spatřena v letopočtu 1979, a to 14,3 °C. Jiný 11. říjen, jenž by nešel pod hranici 14,0 °C, se prozatím neudál. Tedy až do letoška. Čili jak je vidno, v Rotterdamu středeční počasí příliš všední nebylo. Nicméně druhé největší město Nizozemska nebylo samo.

Metropolitní Amsterdam naměřil nanejméně 14,5 °C. Podobně jako Rotterdam byl sužován mrholením a větrem, který v poryvech dosahoval rychlosti přes 40 km/h. Amsterdamský meteodeník jasně naznačuje, že v ročnících 1951 až 2016 byl 41. den meteorologického podzimu v teplotně minimálním kontextu nejhřejivější v roce 2011, kdy nabídl 13,1 °C. Dne 11. října 1979 rtuť teploměru tečovala 12,5 °C, stejně jako 11. října 2001 (4. místo). Do jaké pozice se dostalo včerejších 14,5 °C, to je nanejvýš zřejmé.

A tak dále.

Ve španělském Madridu (Barajas) se polovina tohoto pracovního týdne prezentovala až 7,4 °C. Znamená to tím pádem, že hlavní město Španělska, byť je situováno výše (570 m n. m.), zchladilo více než nespočet středoevropských lokalit. Oněch 7,4 °C se konkrétně odehrálo v 8 hodin, podívejme se, jak to v tomto čase vypadalo jinde: České Budějovice 12,3 °C, Bratislava-letiště 12,4 °C, Doksany 12,7 °C, Čáslav 12,9 °C, Pardubice 12,9 °C, Vídeň-střed 14,7 °C…

Na konec ještě do Německa – dejme tomu v Hamburgu (Fuhlsbüttel) bylo okolo 7. hodiny zaznamenáno 13,1 °C. Šlo o výrazně nadprůměrnou minimální teplotu, však ve smyslu sezón 1936 až 2016 bylo stropem 13,0 °C (1968).