Prozatím se zdá, že Britské ostrovy opravdu budou terčem již desátého hurikánu letištní atlantické sezóny tropických tlakových níží. Řeč je samozřejmě o Ophelii, poněkud zbloudilém oblačném víru, jenž se zrodil nedaleko portugalských Azorských ostrovů, kolem kterých nejspíše projde v průběhu tohoto víkendu. K Irsku a jeho okolí Ophelia zřejmě dorazí na počátku příštího týdne, například model GFS predikuje, že tlak v srdci této ex-tropické tlakové níže půjde pod hranici 965 hPa, což je poměrně dost. Zdá se, že Ostrovany čeká bouřlivější počasí. „Hurikánka“ Ophelia, lépe řečeno její pozůstatek, se následně pravděpodobně vyplní kdesi nad jižní Skandinávií. Nás se zjevně moc netýká, neb našemu vzdušnému prostoru očividně bude kralovat oblast vysokého tlaku. I když, kdoví…

Tak jako tak, pokud se této osobité (tropické) cyklóně podaří na nějakém britském anemometru zanechat náraz větru o rychlosti 279 km/h a více, vejde do britských dějin. Na území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo totiž prozatímní „totální větrné maximum“ zaznamenáno ve čtvrtek 20. března 1986, a to konkrétně v oblasti Skotské Vysočiny na stanici Cairngorm (1 245 m n. m.). Jeho podobou je zcela logicky 278 km/h (150 kts, tj. 277,8 km/h). Podíváme-li se do archivu synoptických map, zjistíme, že šlo o práci dosti hluboké oblasti nízkého tlaku, jejíž střed prošel právě přes Skotskou Vysočinu. Ručičky barometrů tehdy měly klesat pod hranici 975 hPa, podobně jako nyní. Bude zajímavé pozorovat, zdali Ophelia tuto níži pokoří, či nikoli. Určitý potenciál tady je, o tom žádná.

V nížinatém Irsku je aktuálním „totálním větrným maximem“ poryv větru o tempu 182 km/h (98 kts, tj. 181,5 km/h), datuje se na sobotu 16. září 1961 a mys Malin Head. Tipujete-li, vzhledem k onomu datu, že se o tento záznam postaral fragment nějakého hurikánu, máte pravdu. Jmenovitě šlo o zbytek hurikánu Debbie (zase žena). Čili taktéž v irských meteorologických dějinách může Ophelia zapříčinit nemalý humbuk. No uvidíme. Ještě jen pro zajímavost doplňme, že ta vůbec nejnižší hodnota atmosférického tlaku byla na teritoriu Irska oficiálně registrována ve středu 28. listopadu 1838 (takže před skoro 180 lety), odpovídá 931 hPa. Destinací byl Limerick. Tuto stařičkou cifru Ophelia takřka jistě neprolomí. Tak trochu se nabízí otázka, zda by v té době těchto 931 hPa ztvrdila i moderní automatická meteorologická stanice. Těžko říci. Ať už tak či onak, irští meteorologové ji berou v potaz. Opakem je mimochodem 1052 hPa (28. leden 1905).

Když už jsme u těch nepříznivých povětrnostních podmínek:

Ani pátek s přídomkem třináctého ve skotských horách ani omylem poklidný nebyl. Důvodem bylo sblížení jihovýchodního okraje rozlehlé tlakové níže s centrem nad Islandem se severozápadní partií tlakové výše nad západní a střední Evropou. Na meteorologické stanici Cairngorm se vzniklé svižné jihozápadní proudění chlubilo nárazy o rychlosti až okolo 170 km/h, a to při reálné teplotě kolem 7 až 8 °C. Z toho vyplývá pocitová teplota v okruhu -2 °C. Samozřejmě, že při takto intenzivním větru jde smyslové vnímání teploty poněkud stranou…

Nicméně o nejbouřlivější den roku 2017 nešlo. Tím je nadále úterý 10. ledna, středa 11. ledna a pátek 26. května – ve všech těchto dnech byl hlášen úder větru o tempu až 184 km/h. Ačkoli ten květnový termín zavání přecitlivělostí meteostanice.