Ivanofrankivské duo:

Město jménem Ivano-Frankivsk se nachází na západě Ukrajiny, přesněji definováno plus mínus 255 km východně od Košic nebo taktéž přibližně 750 km shodným směrem od Českých Budějovic, a je domovem pro zhruba 230 000 lidí. Toto přespříliš důležité není, podstatné je to, že se zde včerejší a předvčerejší den postaral o zrod nového teplotního rekordu.

V úterý 17. října se ivanofrankivská rtuť teploměru vyšplhala až na 24,2 °C. S ohledem na to, že obloha byla po dobu všech čtyřiadvaceti hodin jasná až skoro jasná a vítr byl (zcela) nevýrazný, není pochyb o tom, že počasí s podzimem příliš nesympatizovalo. Nicméně jitro úplně teplé nebylo, nedlouho po 6. hodině totiž teplotní křivka dopadla na dno v podobě 5,6 °C (prozatímně nejnižší hodnotou podzimu 2017 zůstává -2,6 °C z pondělí 2. října). Ať už tak či onak, byť ivanofrankivský meteodeník zahrnuje léta 1948 až 2017, takto vlídný 17. říjen doteď nepamatoval. Ivano-Frankivsk tedy čelil nejteplejšímu 17. říjnu za posledních skoro 70 let, pokořeno bylo 24,0 °C z roku 1979.

Co se teplot týče, středa 18. října byla ještě pružnější. V ranních hodinách se jí podařilo srazit teplotu vzduchu až na 2,4 °C, naopak po poledni zauvažovala o tom, že nabude přídomku letní. Příkladem v 15 hodin se ivanofrankivský národ těšil jak ze slunné oblohy, ačkoli nedokonale, tak taktéž z 24,3 °C. V ten moment už bylo jasné, že letošní 18. říjen vstoupí do dějin, že bude tím teplem nejobdařenějším od letopočtu 1948. Na stříbrnou příčku byl vyexpedován 18. říjen 1990, jenž všem dopřál až 21,5 °C. Kdyby ale kalendář hovořil o 19. říjnu, nepadlo by 26,1 °C ze sezóny 1957 – devětačtyřicátý den podzimu je druhým nejpozdnějším termínem výskytu 26,0 °C a více. Tím prvním je 28. říjen (v roce 1961 rovněž až 26,1 °C). Mimoto jde i o nejpozdější letní den.

Ještě by bylo dobré dodat, že ivanofrankivská středeční nejvyšší denní teplota nakonec činila 25,2 °C.

Deka ano vs. deka ne:

Při pohledu na včerejší odpolední záběry z družice Meteosat mohla leckterá česká slzná žláza zahájit provoz. Protože pomineme-li ten neškodný pás vysoké oblačnosti táhnoucí se od severozápadního Bulharska přes Maďarsko až k nám, na většině území Evropy se znovu ve velkém angažovaly sluneční paprsky. Česká republika se bohužel stala domovem pro ostrůvek nízké oblačnosti (a mlh), který se v průběhu poobědového času moc nemenšil, možná spíše naopak – na severu Čech byl vstup do středy slunečný, ale pak se postupně zatáhlo.

Pěkně bylo hlavně podél česko-německé státní hranice (tj. v Karlovarském kraji, na západě Plzeňského kraje a na jihu a západě Jihočeského kraje) a na Moravě a ve Slezsku. Výsledkem samozřejmě bylo nespravedlivé rozložení teplot.

Namátkově v 16 hodin Bratislava-Koliba hovořila o 22,0 °C, Ropice relativně nedaleko Ostravy o 21,4 °C, Žilina o 21,3 °C, Ostrava-Poruba spolu s Oticemi na Opavsku o 21,1 °C, Ostrava-Mošnov o 20,8 °C, Holešov o 20,4 °C… Zato pod tou bílošedou dekou, tam bylo chladněji – v Praze-Libuši 12,6 °C, v Plzni 12,9 °C, na Chomutovsku 11,8 °C a tak dále. Sezóna nudných oblaků hold pomalu začíná.