Začněme v australském Queenslandu:

Nad jihovýchodním sektorem druhé největší australské spolkové země předevčírem, to znamená v úterý 7. listopadu, došlo ke střetu jihovýchodní partie oblasti nízkého tlaku se středem nad středním Queenslandem se severovýchodní částí oblasti vysokého tlaku s centrem u jihoaustralského pobřeží. Poměrně blbá skutečnost, poněvadž nastala srážka masy relativně chladného (a vlhkostí obdařeného) oceánského vzduchu s masou poměrně teplého vnitrozemského vzduchu. Výsledkem bylo zrození majestátné kupovité oblačnosti, jejíž vzestupné (a následně i sestupné) proudy byly vskutku ambiciózní.

Svědkem je Bundaberg, zaokrouhleně sedmdesátitisícové město ležící hrubým odhadem 1 000 km severně od Sydney. Supercela sem přinesla náraz větru odpovídající až 98 km/h, přičemž během pouhých 10 minut ze sebe vypustila 22 mm srážek neboli 22 l vody na metr čtvereční. Mimoto za 5 minut stihla teplotu vzduchu srazit o 7 °C. Celkově Bundabergu dopřála 39 mm srážek, nebyla proto příliš daleko od toho, aby pokořila rekord z roku 1970, jenž je roven 41 mm. Průměrný srážkový úhrn vztahující se na 7. listopad činí 4 mm (přesně 3,5 mm).

Už samotný příchod této supercely byl respektuhodný, však posuďte sami:

https://www.youtube.com/watch?v=5Jjvitk8eRo

V jiných zákoutích Queenslandu se bouřková aktivita prezentovala nárazy až okolo 150 km/h a k tomu ledový projektily, jinými slovy kroupami, o průměru až 5 cm.

Rovněž relativně nedaleký Nový Zéland čelil nepříznivé povětrnostní situaci. A to kvůli hlubší tlakové níži, v jejímž srdci ručičky mechanických barometrů slétly pod hranici 980 hPa. Nejvíce byl zasažen Jižní ostrov, který je silně hornatý – návětrný efekt pohoří způsobil, že byl na leckterých místech registrován trojmístný úhrn srážek. Nicméně vzhledem k řídkosti osídlení těchto koutů Jižního ostrova se tato skutečnost mnoha Novozélanďanů nedotkla.

V blízkém okolí Wellingtonu, který je hlavním městem tohoto poněkud izolovaného souostrovního státu, anemometry naměřily až 154 km/h. Přesně šlo o větroměr na kopci Kaukau, jehož vrchol se nachází 445 m nad hladinou moře. I přímo ve Wellingtonu, v polohách v okruhu 5 m n. m., kdovíjak poklidno nebylo, naopak – v noci z úterý na středu průměrná rychlost větru až 60 km/h, v nárazech více než 80 km/h, v maximu konkrétně 105 km/h. Aneb zaoceánská verze „našeho“ Herwarta.

Přestože na Novém Zélandu za několik týdnů odstartuje léto, v předchozích desítkách hodin tu zásluhou zmíněné cyklóny sněžilo. Samo sebou jen ve výše položených oblastech, například v sousedství Kingstonu, jež překračuje 1 500 m n. m.

Závěrem ještě zmiňme dost možná poslední vyspělou tropickou tlakovou níží letošní atlantické sezóny. Řeč je nyní o tropické bouři Rina, která se včera odpoledne zdržovala poblíž kanadského Newfoundlandu a již z družicových snímků bylo zřejmé, že jí dochází dech. Pevninu nezasáhne.