Absolutní minimum pro den s přídomkem 16. 12. sice pokořeno nebylo, přesto Armstrong evidoval statisticky nenormální počátek (a nejen to) soboty.

O diskutabilním („dopingman“) exproficyklistovi Lanci Armstrongovi narozeném na severu Texasu samo sebou řeč není. Armstrong je v tomto případě víska existující na západě kanadské provincie Ontario nedaleko severozápadního břehu jezera Nipigon, jehož plocha 1 707krát převyšuje plochu našeho Mácháče. Mnoho pozemšťanů tu nežije, dle dostupných údajů je Armstrong domovinou pro dvě stovky a pár desítek jedinců. Čili něco mezi Božím darem a Rejštejnem.

Dne 16. 12. 2017 nedlouho před 7:00 rtuť Armstrongova teploměru slétla až k -39,6 °C. Teď by nebylo na škodu podotknout, že tento cíp Kanady stojí na 50. severní rovnoběžce, úplně stejně jako vstupní brána do České republiky, kterou je samozřejmě myšlena Praha. Decentně se nabízí srovnání Armstronga a Prahy, tudíž sem s ním:

1. 1. – 1. 12. 2017:

Praha-Libuš: průměrná teplota 10,9 °C, nejnižší teplota -16,8 °C, nejvyšší teplota 36,4 °C

Armstrong: průměrná teplota 2,9 °C, nejnižší teplota -35,4 °C, nejvyšší teplota 32,9 °C

Aneb opět ta samá óda – centrum „poloostrovní“ Evropy na rozdíl od ontarijského neboli severoamerického vnitrozemí nedisponuje takovou teplotní roztažností. Požehnán budiž Atlantik. Ale zpět k tématu.

O to, že si sobotní Armstrong zaflirtoval s ledovou Celsiovou čtyřicítkou, se postarala tlaková výše, po jejíž přední straně do této partie Kanady dříve pronikl chladnější vzduch mající kořeny kdesi na severu. Co do konkrétních cifer se nejevila nikterak významnou, v průběhu pátečně-sobotní noci se v jejím středu, jehož vliv pocítil i Armstrong, ručičky mechanických barometrů podívaly nanejvýše k 1020 až 1025 hPa, spíše k tomu prvnímu. Armstrongův tlakoměr toto dosvědčuje, neboť od pátečního večera do sobotního jitra zůstal mezi 1015 až 1022 hPa. Avšak parádnímu (jak pro koho) radiačnímu ochlazování bylo přáno, proto ve výsledku těch ranních až -39,6 °C.

Nechybělo hodně, aby se Armstrongův lid probudil do nejdrsnějšího 16. dne meteorologické zimy za celou dobu pozorování (1938 – současnost), jelikož aktuálním a nadále neatakovaným absolutním minimem této čtyřiadvacetihodinovky je -40,5 °C. Datuje se na ročník 2013, je tudíž poměrně mladé. Jakoby nejhřejivější 16. prosinec se tady objevil na startu současného tisíciletí, jinými slovy roku 2001, když Armstrongovu teplotní křivku vyhnal až na 2,5 °C. Nejsněhobělejší 16. prosinec byl zaregistrován v pokročilém věku 50. let 20. století, tenkrát (1957) byl zkrášlen 94 cm hlubokou pokrývkou. Prahu, a nejen ji, by takovéto množství sněhu zcela zparalyzovalo. V Praze i jinde (třeba v NYC) je ale největším problémem to, že sníh prostě není ani kam odhrnovat, možná tak na parkující auta a chodníky. Nemaloměstský život má své zimní mouchy…

K tomu Armstrongovu letu: 15. 12. ve 4:00 -16,7 °C, 16. 12. ve 4:00 -38,1 °C, 16. 12. ve 13:00 -23,1 °C.