Tristnost, nic víc, nic míň. Řeč je nyní o obsahu mapy znázorňující ponovoroční ranní teploty na starém kontinentě, jenž byl ze zimního pohledu opravdu tristní. Pomineme-li severní polovinu evropsko-asijského pomezí, to znamená východní partii evropského Ruska, tak fakticky nikde nebylo k vidění -10 °C a méně. Úterní nejnižší jiterní starokontinentální hodnoty se držely v blízkém sousedství -5 až -7 °C, vzhledem k datu žádná sláva.

Hranice -10,0 °C prozatím nebyla pokořena ani v Moskvě, kde se období od 1. 12. 2017 do 1. 1. 2018 dopracovalo k průměrné teplotě 0,0 °C s celkovým rozpětím od -7,4 °C (Štěpán) do 8,0 °C (stříbrná neděle). Sněhu taktéž poskrovnu, nanejvýše 14 cm (druhá prosincová sobota). Loni byla ruská metropole v téže periodě (tj. 1. 12. 2016 až 1. 1. 2017) zimnější, ve středním smyslu nabídla -4,4 °C s tím, že třetí pátek loňské zimy slevil až na -18,9 °C a že v uvozovkách nejteplejší byl Nový rok, jemuž se podařilo tečovat 2,0 °C. Nejzasněženějším dnem se stal konec druhého prosincového pracovního týdne, poněvadž disponoval až čtvrt metrem sněhu. Decentně k pláči může být i to, že ani v termínech 1. 12. 2013 až 1. 1. 2014 a 1. 12. 2014 až 1. 1. 2015 tolik nechladno nebylo, v prvním případě byl průměr roven -1,6 °C (minimum -16,8 °C), v tom druhém -3,8 °C (minimum -18,5 °C).

Ani švédský Stockholm prozatím nezažívá kdovíjak kvalitní zimu. Prvních 768 hodin stávajícího troposférického ročního období ve švédském hlavní městě nabídlo teploty motající se v průměru okolo 1,6 °C, přičemž všezahrnující rozpětí činilo -4,2 až 6,8 °C. Pravdou však, že vstupních 46 080 minut zimy 2016/2017 bylo ještě teplejších se střední teplotou 2,2 °C s ne méně než -5,9 °C a ne více než 10,4 °C. Přesto stockholmský lid o dokonalé zimě ani náhodou hovořit nemůže.

Nenastala-li přítomnost sebevědomějších mrazů v jižních částech Skandinávie a ani v západním Rusku, je nanejvýš jasné, že ani v České republice třeskuté mrazy zimomily uspokojovat nemohly. K nám se totiž dostanou právě jen od severu (ze Skandinávie) nebo severovýchodu (z Kremlu a spol.).

České statistiky zaměřující se na nynější zimní dekádu beze sporu „zdokonalily“ Vánoce spolu se Silvestrem a Novým rokem. Vždyť jen závěrečná čtyřiadvacetihodinovka letopočtu 2017 českému národu dopřála desítky antizimních teplotních rekordů, připomeňme žateckých 13,1 °C (nejteplejší Silvestr od 30. let 20. století), mosteckých 12,5 °C (nejteplejší Silvestr od 60. let 20. století) nebo pražských 12,4 °C (nejteplejší Silvestr od 70. let 20. století). Ono těch dní s maximem 6,5 °C a více vlastně již bylo hodně (do Nového roku), učiňme menší souhrn:

Pardubice – čtrnáct, České Budějovice – jedenáct, Praha (Libuš) – deset, Brno – deset, Ostrava – osm, Plzeň – osm, Liberec – šest, Ústí nad Labem – pět a tak dále.

Čistě jen pro zajímavost počet dní s maximem 6,5 °C a více v době od 1. 12. 2013 do 1. 1. 2014:

Pardubice – dvanáct, České Budějovice – deset, Praha (Libuš) – devět, Brno – dvanáct, Ostrava – sedm, Plzeň – sedm, Liberec – osm, Ústí nad Labem – šest a tak dále.

Teplo bylo, je a přinejmenším ještě nějaký ten den bude.