Hlavní město Kazachstánu 23. 1. 2018 v ranních hodinách vychladlo až na -38,2 °C, tlakoměr k tomu naměřil svátečnějších takřka 1059 hPa. Na základě těchto informací lze snadno vyvodit, že kazašskému vzdušnému prostoru před dneškem vévodila vcelku majestátná tlaková výše. Její centrum se nacházelo nad sousedním Ruskem a ručičky barometrů hnalo až nad hranici 1060 hPa. Namátkově stotisícové město Chanty-Mansijsk předevčírem zavítalo až na 1065 hPa. Jednalo se o nejvyšší barometrickou hodnotu za posledních několik let, konkrétně od 6. 2. 2012, kdy bylo registrováno až 1063 hPa. Takže o mohutnosti této anticyklóny nemůže být pochyb. Jó, přesně takovouhle dámu bychom potřebovali u nás v Evropě, aby alespoň na čas zablokovala Atlantik (nechladné proudění), ideálně po vydatných cyklonálních sněhánkách. Ale zpět do Kazachstánu.

23. 1. 1969 astanská rtuť teploměru slétla až k -40,9 °C, rekordností tudíž letošních -38,2 °C nezavonělo. Avšak o nevšedně vychlazený skutek troposféry se jednalo, naposledy bylo -38,2 °C a méně spatřeno 17. 12. 2012, když teplotní křivka políbila mez -40,1 °C. Zajímá-li Vás náhodou, jaké je totální minimum tohoto dne, tak -42,1 °C. Pochází z letopočtu 1938. Nejvyšší denní teplota druhého dne tohoto pracovního týdne byla rovna -27,9 °C, pondělku byla vystavena stopka v podobě -29,4 °C a 14. 1. 2018 středoastanské teritorium stagnovalo na -22,4 °C. Vícero dní neznajících -19,9 °C a víc kazašská metropole v tomto roce nezažila. Ale dozajista zažije, předpověď na nastupující přítomnost uvádí nanejvýše -28 až -24 °C. Tož toto už je pořádná kosa. Líbilo by se Vám takovéto počasí u nás?

Astanská zima 2017/2018 má prozatím na kontě střední teplotu -13,3 °C s celkovým polem působnosti od -38,2 do 1,1 °C a od 994 do 1059 hPa. Sněhu přinejlepším 18 cm. Co se toho extrémnějšího atmosférického tlaku týče, úterním 1059 hPa předcházelo 1061 hPa (21. 11. 2016).

Přestože severní Kazachstán flirtoval s 1060 hPa, nad severním Kaspickým mořem úřadovala oblast nízkého tlaku srážející čidla moderních tlakoměrných přístrojů až k 1010 hPa. Čili na nějakých 1 500 km rozdíl plus mínus 50 hPa. To není zrovna zanedbatelná hodnota, nešokuje tím pádem, že většině kazašského území dělala společnost hyperaktivnější povětrnostní situace. K nejrozbouřenějším sektorům Kazachstánu patřilo okolí nevelkoměsta Džurun, kde anemometr prakticky po celý den mluvil o průměrné rychlosti 85 až 95 km/h s tím, že nárazovost koketovala s +110 km/h. To vše při reálné teplotě v okruhu -20 až -17 °C, pocitově tedy málem -40 °C. Netřeba dodávat, že těch zhruba 15 cm sněhu takto spěchající vichr dosti „rozprášil“.

Aktobe (přes 370 000 nájemníků) taktéž zápolilo s následky výraznějšího tlakového gradientu, ilustrativně v 17:00 byla zdejší meteorologická základna bita poryvy o přibližně 70 km/h.

Naopak věru klidový režim zavedlo třeba exmetropolitní a půldruhého milionu lidí ubytovávající Almaty. Zde, alespoň co tvrdí meteostanice, se od rána až do večera nehnul ani lísteček. Nejen kvůli tomu, že je leden, dalším a stěžejním důvodem bylo bezvětří. Na zemském povrchu sympatických 15 čísel sněhu, v noci až -14,7 °C, přes den až -9,6 °C, akorát to převažující zataženo bylo menším handicapem.