Cb = cumulonimbus, lehce počeštěle kumulonimbus, plnou mateřštinou bouřkový mrak. Je majestátný, výškou (limitovanou hybnou tropopauzou) se v úplně vyzrálém věku klidně vyrovná více než stovce budov typu City Tower (viz. Praha-Pankrác). Dobrá nálada tomuto potomku troposféry nic neříká, vždyť kromě strašení hlubokým hlasem a spalování ostrým, vyloženě jiskrným pohledem rád vše ničívá, ať už rychle se pohybujícími neviditelnými dlaněmi či chrlením vody, popřípadě ledu. Čas od času, za oceánem více méně pravidelně, navíc přijde se silně rotačním dechem.

50 km/h – Strojetice pod Očihovem nebo Smolnice vedle Toužetína (buď požehnána češtino). Rovněž však Měděnec nad Okounovem nebo téže Kopisty po boku Růžodolu (toto by angličtina asi nesvedla). Středeční večerní cumulonimbus, jenž se prohnal severozápadem Čech, možná jeden strom za druhým nekosil, o zvěčnění na větroměrné síti se ale pokusil. Anemometr stojící v Tušimicích, z povzdálí hledících na Pětipsy, po 21. hodině zaznamenal poryv o intenzitě okolo 60 km/h. Tomu lze věřit, například v nedalekém Mostě se stromy, byť stále obnažené a tím pádem menší odpor kladoucí, roztančily dost.

Vlastně, zásluhou onoho kumulonimbuse kumulonimbu se v Tušimicích letošní 4. duben stal tím nejbouřlivějším 4. dubnem za posledních xtero let, přinejmenším ve smyslu aktuálního desetiletí. Zalistujeme-li v tušimickém meteodiáři, dozajista se pozastavíme nad pátkem 4. dubna 1997. Tenkrát celou Středozem (naši vlast) omýval chladný severozápadní vítr zprostředkovaný přední zadní stranou rozsáhlého pole nízkého tlaku táhnoucího se od Středozemí až po Arktidu. Tušimice proto pobyly mezi 1,8 až 6,1 °C, do očí bijící je ale poznámka o nárazu větru o tempu 94 km/h. Věřte nevěřte (Mysterious Tusimice: Fact or Fiction)…

Zpět do vzduchu:

Blesků se v českém nebi v pozdním věku středy protáhlo dosti. Jmenovitě necelé 3 000, to je zaokrouhleně patnáctinásobek bleskové sumy, o kterou se postaral 3. leden, který mimochodem rovněž připadl na středu. Že by v blížící se konvekční epoše platilo, že středeční čas = bouřlivý čas? Tak jako tak, loňský 4. duben byl bleskoplodnější. V celém Československu se jich před rokem rozzářilo na 13 000, z toho většina (kolem 9 000) v jeho východní polovině. Předevčírem byla uspokojena západní půlka Čech, před 365 dny hlavně Morava, Slezsko a východní sektor Čech. Spravedlnost a smysl pro poctivé dělení se tím pádem z počasového světa ještě úplně nevytratila.

Bouřková aktivita se mimoto skloňovala v pátek 4. dubna 2014, i když světobornou rozhodně nebyla, dohromady ze zrodilo několik stovek elektrických výbojů. Doslova.

Nejméně vzdálená přítomnost by bouřkové mraky měla ignorovat, zato sluncem (a teplem) by nás měla obdarovat!