To, že velké spečné výbuchy ovlivňují klima je známým faktem. Významné sopečné výbuchy jsou uvažovány při výpočtech a sestavování klimatických modelů, které se snaží postihnout vývoj počasí i na 6 měsíců dopředu. Přitom sopečný výbuch může ovlivňovat počasí i více než rok.

Jak ovlivňuje výbuch sopky počasí?

Výbuch emituje do atmosféry velké množství sopečného prachu a SO2, a to do výšky více než 10 km do horní troposféry a dolní stratosféry, kde je větrem rozptylován a transportován na velké vzdálenosti. Sopečný prach a sulfátový aerosol vzniklý z SO2 pak v atmosféře odráží část přicházejícího slunečního záření, kterého pak méně dopadá až na zemský povrch, jež je tak méně zahříván.

22. března 2009, došlo k výbuchu sopky Mt. Redoubt na Aljašce. Výbuch se zatím v Evropě projevil krvavými západy slunce. Může přinést do Evropy studené léto 2009? Vlivem velkých historických sopečných výbuchů na klimatické podmínky na severní polokouli se zabývala například studie Oman et al. (2008). V ní se uvádí, že po velkých sopečných erupcích v minulosti docházelo k ochlazení v následujícím letním období jak nad americkým kontinentem, tak nad Euroasií. Studie dále uvádí, že vliv výbuchů na zimní počasí je rozdílný podle toho, kde se sopka nachází. Zatímco výbuchy v rovníkové oblasti jsou většinou následovány pozitivní fází Severoatlantické oscilace (NAO) a tedy stavem atmosféry, kdy do Evropy snadněji pronikají frontální systémy od Atlantiku, které přinášejí relativně teplejší zimy. Výbuchy v blízkosti pólů mají většinou následek přesně opačný. Tedy negativní fázi NAO, větší vliv kontinentální výše a chladnější zimu. Chladný průběh léta i zimy byl na severní polokouli pozorován například po výbuchu sopky Katmai na Aljašce v roce 1912.

To jestli se výbuch Mt. Redoubt projeví podobně bude hodně záležet na tom, kolik materiálu bylo při výbuchu do atmosféry emitováno.