Neděle 8. února byla v Česku pod taktovkou silnějšího a strmého severozápadního proudění, které si vynutila tlaková výše se středem nad Britskými ostrovy společně s tlakovou níží s centrem nad severovýchodní Evropou. Výsledkem byly četné a mnohdy i intenzivní přeháňky, jež byly vlivem nižších teplot hlavně ve větších výškách sněhové ve všech polohách. Hned na začátku týdne se oteplí, a to jak při zemi, tak i na úrovni oblačnosti, což pro nížiny představuje jistotu, že k tvoření větší a souvislé sněhové pokrývky docházet nebude. A tam kde je, tam začne rychle mizet.

Ani nedělní ráno už tak chladné jako to sobotní nebylo, a to právě díky přílivu oblačnosti – zatímco o 7. únor klesala rtuť teploměru v České republice v 6 hodin ráno až k -21°C (Karlovarský kraj), o 24 hodin později patřilo k nejnižším českým hodnotám -10°C na krkonošské Sněžce (třeba v Doksanech naměřili v sobotu 7. února v 6 hodin necelých -9°C, kdežto den na to ve stejnou dobu už +1°C a namátkou takové Pardubice byly o sobotní šestou hodinu na -8°C a o nedělní shodnou chvíli na 0°C). V rámci evropského kontinentu pak bylo nedělní ráno nejteplejší v Řecku a současně i na subpolárním Islandu a postaral se o to Atlantický oceán.

Velká louže se této zimě v srdci starého světadílu projevila nejvíce v sobotu 10. ledna, kdy se odpolední teploty dostávaly do rozmezí 12 až 16°C s tím, že i na nejvyšší německé krušnohorské hoře Fichtelberg (necelých 1215 m.n.m.) bylo maximem 6.3°C. Sobotním minimem zde bylo -11.6°C, tím nedělním potom -8.4°C a výška sněhové pokrývky v ten samý den díky sněžení pokořila hranici 80 cm. O téměř 2 000 km opodál směrem na jihovýchod nebylo v krétském Heraklionu v ranním čase po mrazu ani památky – teplota vzduchu nešla pod 9.4°C. 360 minut před pravým polednem sice byla teplotní nálada v Heraklionu na celkem příjemných 10°C, nicméně o cca 4 200 dále s orientací na severozápad panovaly lepší podmínky – při východoislandském fjordu Mjóifjörður (Dalatangi) sahala teplota spodná části troposféry k velmi přijatelným 15°C.

Řídce osídlený a trochu izolovaný evropský stát prohříval v závěru týdne Atlantik, resp. teplé jihozápadní proudění. To zkrotilo záporné hodnoty i na drtivé většině hornatého vnitrozemí a výjimkou nebyly ani Západní fjordy, kde například na Dynjandisheiði (přes 620 m.n.m.) zaznamenali v nedělním úseku od 00:00 do 06:00 nejméně 6.5°C.

Zima 2014/2015 zatím donesla do subpolárního Dalatangi v součtu 1.6°C, nejmrazivější byl 15. prosinec se svými -7.4°C, nejvlídnější naopak již zmíněný 8. únor, bílý koberec byl nejobjemnější v úterý 16. prosince s tloušťkou okolo 16 cm a k větrnějším dnům patřil kupříkladu 7. leden, kdy vítr vanul rychlostí 23 m/s, tj. 83 km/h s nárazy až kolem 30 m/s, tj. 108 km/h (o půlnoci, už nad ránem cirkulace vzduchu ubrala na tempu a po zbytek dne nebyla rychlost větru vyšší než 15 m/s, tj. 54 km/h).

Heraklion hlásí za identické období dohromady 13.7°C, nejníže zavítal ke 3°C (6. leden), hned na začátku zimy sem v pondělí 1. prosince zavítalo léto – v maximu rovných 25°C, sníh se tu příliš neprosadil, půdu svlažilo něco málo přes 300 litrů vody (na prosinec až únor připadá 250 litrů) a moře i vzduch tu rozvířila zejména tlaková níže úřadující dne 13. ledna, kdy byly k vidění i bouřky a vítr sahal v nárazech až k 25 m/s, tj. 90 km/h.

Jen pro zajímavost: v části Spojených států amerických zvané Spokane County, která se nachází na území státu Washington (asi 380 km jižně od americko-kanadských hranic), byl v minulých dnech k pozorování „špinavý déšť“. Tento jev prý mohl vzniknout v důsledku sopečné aktivity v Mexiku, během které se drobné částečky z erupce dostaly do vyšších vrstev atmosféry a odsud působením proudění doputovaly až na sever USA, kde se navázaly na kapky deště a znovu klesly k zemi. Tak jako tak, lidé měli po přírodní zálivce špinavá auta (a jiné). V našich zeměpisných šířkách se čas od času mohou na automobilech objevit třeba malá zrnka písku z afrických pouští.

Na výlet můžete i virtuálně, bez ohledu na počasí s naší cestovkou ckzadara.cz

Kamil Sojka