Bjelašnica je s výškou 2 607 m jednou z nejmajestátnějších hor v Bosně a Hercegovině, sídlí ve stejnojmenném pohoří. Přibližně 4 km severně od Bjelašnici lze nalézt další horský masiv, a to Igman, který již neměl tolik růstového hormonu, neb sahá do výšky „pouhých“ 1 510 m. Obě terénní vyvýšeniny zblízka hledí na metropolitní Sarajevo, jehož centrum se nachází o plus mínus 15 km (severo)východněji. V kopcích zvaných Bjelašnica bylo v únoru 1946 naměřeno až -41,8 °C. Avšak o kousek dále, v pohoří jménem Igman, se 24. leden 1963 prezentoval ještě studenější teplotou, která je dodnes tou vůbec nejnižší zaznamenanou na půdě Bosny a Hercegoviny. Jaká je její podoba?

A) -42,0 °C

B) -42,5 °C

C) -43,0 °C

Mimochodem, v témže dni (tj. 24. 1. 1963) se sever východního Sarajeva dočkal až -26,4 °C. Ještě větší kosa byla v Sarajevu evidována 26. ledna 1898, kdy měla rtuť teploměru tečovat -26,8 °C. A co se aktuálního znění bosnohercegovinského totálního minima týče, je jím -42,5 °C.

Zima se na Bjelašnici angažovala také včera. Mohla za to tlakové níže se středem kdesi nad pomezím Řecka a Turecka, která dělala společnost prakticky celému Balkánskému poloostrovu. Tato skutečnost se dala vyčíst ze záběrů z družice Meteosat – zatímco nad Egejským mořem bylo vesměs slunečno (střed cyklóny), všude okolo bylo oblaků dosyta. Nejvíce právě nad balkánským vnitrozemím, mimo jiné proto, že sem po východní a severní partii zmiňované oblasti nízkého tlaku proudil vlhký vzduch z Černého moře.

Průměrná rychlost větru kolem 144 km/h, zataženo, na zemi i ve vzduchu sníh a k tomu reálně -3 °C (s ohledem na povětrnostní podmínky byla pocitová teplota rovna zhruba -17 °C). Viditelnost zcela překvapivě velice špatné (pod 100 m). Aneb úterní jitro, konkrétně 8. hodina, na Bjelašnici. Nevlídné troposférické podmínky zde panovaly i v následujících hodinách, nicméně ráno (a dopoledne) byla situace nejhorší.

Druhý den tohoto pracovního týdne byl na Bjelašnici tím nejbouřlivějším od 11. září, kdy byl v odpoledním čase rovněž hlášen vítr o středním tempu v okruhu 144 km/h. Taková zima ale nebyla, teploměr hovořil o 8 °C a namísto sněhových vloček všude létaly dešťové kapky. Pomineme-li 11. září, tak se 24. říjen stal nejneklidnější čtyřiadvacetihodinovkou od 5. března, který se dle slov meteostanice prezentoval větrem o průměrné rychlosti až okolo 166 km/h s tím, že teplota vzduchu přitom odpovídala -1 °C a hloubka sněhové pokrývky činila 66 cm (tj. o 59 cm více než včera ráno).

5. březen je mimo jiné nejnepokojnějším dnem letoška, zdali s tím něco udělá zbývajících bezmála 70 dní, to ukáže až čas. A nejen to – přinejmenším v období od 1. ledna 2011 do současnosti Bjelašnica krutějším počasovým podmínkám nečelila. V tomto případě je ale nutné zmínit 26. prosinec 2013, jenž už ve svém úvodu taktéž nabídl vítr o středním tempu mezi 160 až 170 km/h, a to stejně jako 5. březen při teplotách v těsnosti -1 °C.