Tlaková níže, která v průběhu včerejšího dne cupitala z Německa do Polska, byla součástí rozsáhlého pole nízkého tlaku, jehož „horizontální“ partie vedly od jižního Grónska až po Pobaltí s tím, že jeho „vertikální“ úsek začínal ve střední Evropě a končil kdesi u Špicberk. Na toto cyklonální uskupení volně navazovala další oblast nízkého tlaku nad Tureckem a okolím a nepříliš hluboká cyklóna se středem nad poloostrovem Labrador. Lze tím pádem říci, že jsme se ocitli v jakési transkontinentální „nízkotlaké dálnice“. To jen úvodem takový hloubkovější rozbor čtvrteční konstelace tlakových polí.

Prakticky celý Island mezi středou a pátkem hovořil o zimním počasí. Aby také ne, stejně jako dnes byl omýván spíše severovýchodním větrem, neb v grónském vzdušném prostoru jako obvykle seděla anticyklóna, jež podporovala příliv chladu od severovýchodu. K nejstudenějším zákoutím Islandu patřilo jezero Mývatn (282 m n. m.) nalézající se necelých 2 500 km severozápadně od Máchova jezera, kde v brzkém ranním čase rtuť teploměru tečovala -21,6 °C. Naopak jakoby nejhřejivější byl sever poloostrova Vestfirðir, kde jitro nabídlo až 2,2 °C. V dopoledním čase se nicméně teplotní křivka vrátila zpět pod bod mrazu, kupříkladu v poledne teploměr naměřil -1,4 °C.

O přibližně 50 km jihozápadněji ve větší vísce Bolungarvík (méně než 1 000 obyvatel) se teploty tvářily obdobně. Noc ze středy na čtvrtek, kterou je myšlen termín od 21:00 do 7:00, krutostí nedisponovala, v průměru proběhla při -0,4 °C, takže v podstatě simulovala noční čas v Brně, v němž se totožné období dopracovalo ke střední teplotě -0,3 °C. Neurazí odhalení, že zatímco Bolungarvík v 10:00 zaznamenal 0,0 °C, v Brně bylo -2,4 °C. Že moravská metropole chladila více než subarktida proto nebude lží.

Lenivé mrazy možná bolungarvíkskou zimu příliš nezdokonalovaly, zato sníh ano. Meteostaniční hlášení podané v 9:00 totiž obsahovalo zmínku, že ho na zemi leží 51 cm. Decentní pamětihodností může být to, že mostecký kopec Hněvín v témže okamžiku hostil necelých 35 cm sněhu. Ale ne celoplošně, řeč je o práci větru neboli závěji. Ani ne o 2 m dále síla sněhobílého koberce odpovídala sotva několika centimetrům. Být tu meteostanice, byl by údaj o sněhové kvantitě dosti zkreslený. Tak jako tak, předpáteční Bolungarvík zkrášlovala 510 mm tlustá sněhobílá deka.

Jednalo se o nejsněhobělejší výkon této zimní sezóny, poněvadž ve dnech 1. 12. 2017 až 17. 1. 2018 tento kout nejseverozápadnějšího evropského státu zhlédl nanejvýše 42 cm. V úvodních 48 dnech bolungarvíkské zimy 2017/2018 lze najít i jednu nevšednost, konkrétně zdánlivou identičnost teplotního minima a maxima. V pátek 8. 12. 2017 rtuť teploměru poklesla až k -9,4 °C, naproti tomu ve středu 10. 1. 2018 se dotkla až +9,4 °C.

Alespoň 50 cm sněhu Bolungarvík naposledy vlastnil na začátku předpředloňského meteorologického jara, přesněji v sobotu 14. 3. 2015, a to 52 cm. Je tudíž očividné, že včerejších 51 cm bylo svátečnějším jevem. Březen 2015 byl sněhem oblíben, nedlouho před Mezinárodním dnem žen se chlubil tím, že je majitelem 65 cm silné pokrývky. Co se aktuálního desetiletí týče, nejzasněženějším dnem je čtvrtek 26. 1. 2012 spolu s pátkem 27. 1. 2012, v obou případech zásluhou 69 cm.